Vybrané články
z týdeníku The Economist

Mejdan neskončil. Evropa má dál drogový apetit

Ani covid nepřipravil Evropu o chuť na drogy. A ty jsou rok od roku silnější.

Mejdan neskončil. Evropa má dál drogový apetit
ilustrační foto | Shutterstock.com

Člověk by očekával, že pandemie, která zrušila veškeré party, povede také ke snížení konzumace tanečních drog. Vzorky odpadních vod v některých evropských městech skutečně ukázaly, že rezidua kokainu a MDMA (známé též jako extáze) během lockdownů zkraje roku 2020 klesla. V létě už však Evropané zase pěkně frčeli. V řadě případů se užívání prostě jen přesunulo z klubu do obýváku.

Vyplývá to z letošní zprávy vypracované Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Policie díky monitorování aplikací pro zasílání zpráv (například při operaci Trojan Shield ohlášené minulý týden) zabavuje mnohem víc marihuany, kokainu, extáze a pervitinu než kdy dřív. Inspektoři v rotterdamském přístavu zabavili v roce 2020 téměř 41 tun kokainu, o sedm tun víc než v roce 2019. Během jediného letošního jarního týdne objevili 2,7 tuny schované mezi ekvádorskými banány a počítačovými součástkami z Malajsie. Ve vlissingenském přístavu našli potápěči bednu přidělanou řetězem pod čárou ponoru k nákladní lodi.

Přesto je v Evropě drog dostatek. Prodejní ceny se nemění a síla drog rok od roku stoupá. Evropský kokain byl v roce 2019 v průměru o 57 procent čistší než o deset let dřív. Pilulka extáze obsahovala téměř dvaapůlkrát tolik MDMA a marihuana o 56 procent víc THC.

Aby ho nebylo málo

Zastánce politiky volného trhu to nemusí znepokojovat. Zdaleka nejčastější rekreační drogou zůstává marihuana, která má jen relativně málo škodlivých účinků. Stále posilujícím číslem dvě je ovšem kokain. Hned po opiátech je to droga, která své uživatele s největší pravděpodobností pošle do nemocnice a je přítomná u 22 procent případů předávkování. A zatímco ve výrobě extáze a amfetaminů je Evropa vcelku soběstačná, kokain se musí dovážet.

To povzbudilo růst mocných zločineckých organizací. Zkraje nového tisíciletí začaly sítě, jež původně dovážely hašiš ze severní Afriky, pašovat kokain. Postaraly se o distribuci od Španělska po Skandinávii.

Podobné skupiny, včetně takzvané Mocro mafie v Nizozemsku a gangů, jako je švédský Death Patrol, stojí za nejděsivějšími násilnostmi v dnešní Evropě. Marocko-nizozemský občan Ridouan Taghi, jehož zatkli v roce 2019 v Dubaji, stojí před amsterodamským soudem kvůli podezření z toho, že si objednal vraždy informátorů a právníka. (Obvinění odmítá.) Švédské gangy začaly k zastrašení používat ruční granáty. Loni v létě v Dijonu docházelo k pouličním bojům mezi drogovými dealery severoafrického původu a čečenskými přistěhovalci.

Celkový počet lidí, kteří zemřeli v souvislosti s drogovou kriminalitou, je v Evropě nízký. Ale protože tyto vraždy bývají brutální a obvykle nějak souvisejí s přistěhovaleckými komunitami, zdá se, jako by Evropu zasáhla zločinecká vlna. Ačkoli počet vražd v Evropě v posledních dvou desetiletích prudce klesl, počet mrtvých souvisejících s drogovým byznysem se podle Marieke Liemové z projektu Violence Research Initiative při Leidenské univerzitě nemění. „Neexistují žádné psané smlouvy a soudní vyrovnání, takže pokud dojde ke sporu, buď se zúčastnění dohodnou, nebo přijde na řadu násilí,“ vysvětluje nizozemský novinář Jan Meeus.

Po kamionech

Kriminalita se přelévá také do dalších odvětví. Dříve se kurýři snažívali proklouznout do rotterdamského přístavu, aby vyzvedli drogy z přepravních kontejnerů. Dnes se spíše pokusí infiltrovat do velkých přepravních společností, získat povolení a odvézt si celý kontejner. Covid-19 urychlil přesun do větších měřítek. „Lidé už nemůžou jen tak spolykat pytlíčky s drogami a přiletět z Jižní Ameriky. Proto toho tolik připlouvá na banánových lodích,“ říká Andrew Cunningham z EMCDDA.

Evropa byla dosud ušetřena dvou nejstrašnějších drogových problémů tohoto století. V Americe vyvolalo nadužívání analgetik na předpis rozsáhlou opiátovou krizi, ale v Evropě je stále užívají hlavně stárnoucí závislí. Výrazně pomohla rozumná dostupnost metadonu a dalších substitučních terapií. Také metamfetaminy jsou v Evropě poměrně vzácné. V poslední době se však začal výrazněji šířit pervitin, obzvlášť jeho levná varianta vyráběná v Afghánistánu přímo z chvojníku. A zatímco řada amerických států dekriminalizovala v posledním desetiletí marihuanu, v Evropě tak učinilo jen pár zemí. To může mít nepříjemné důsledky. Jak ukazuje kokainový byznys, nelegální sítě, jež vznikly za účelem dodávek jedné drogy, dokážou svou nabídku s velkou pravděpodobností rozšířit o jiné.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Ze státního se nenajíš 
  • Jak si koupit partaj
Objednat nyní