Mastný emisní účet za kůrovce

Tuzemské lesy produkují emise, místo aby je pohlcovaly. Hrozí, že Česko bude muset nakoupit „lesní“ povolenky za desítky miliard.

Mastný emisní účet za kůrovce
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Hnutí Duha přišlo nedávno s odvážným tvrzením, že těžba kůrovcového dřeva v tuzemských lesích způsobuje více emisí než doprava, což Česko přijde na desítky miliard korun. Na to poměrně ostře zareagovaly Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky nebo Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL). Celá věc se stočila k poměrně akademické debatě, jak účinně bojovat proti kůrovci a jakým způsobem a kolik emisí se ze dřeva uvolňuje. 

Ekologové mají pravdu v tom, že vedle přímých škod způsobených lýkožroutem může za pár let do Česka opravdu přijít mastný účet za skleníkové plyny, které zničené lesy přestaly vázat. 

Emise z lesů se počítají podle poměrně složité metodiky, platí však, že za normálních okolností stromy škodliviny pohlcují. Za Česko to bylo v minulosti obvykle kolem pěti milionů tun ročně, které bylo možné odečíst od zhruba 130 milionů tun ekvivalentu CO₂ produkovaných průmyslem, dopravou a dalšími sektory. Při těžbě a dalším zpracování dřeva se naopak emise uvolňují, i když ani to není jednoduché propočítat. Třeba při výrobě nábytku zůstává oxid uhličitý ve dřevě, a stoly a židle tak celou bilanci příliš nezhoršují. Jinak je tomu u výroby papíru či pálení, což byl i častý osud kůrovcového dřeva.  

Podle aktuální Zprávy o stavu životního prostředí za rok 2019, která ovšem obsahuje poslední dostupná oficiální čísla za rok 2018, tak byl celkový emisní účet za tuzemskými lesy vůbec poprvé kladný. Lesy vyprodukovaly 5,8 milionu tun ekvivalentu CO₂, místo aby jej pohlcovaly. Podle dokumentu ministerstev zemědělství a životního prostředí, na který jako první upozornily Hospodářské noviny a týdeník Hrot ho má rovněž k dispozici, to o rok později bylo dokonce 15 milionů tun. Za probíhající pětiletku 2021 až 2025 tak hrozí, že země vyprodukuje až 70 milionů tun emisí navíc. 

To v konečném důsledku může podle odhadů přijít stát na 350 milionů až 2,1 miliardy eur, tedy zhruba devět až 55 miliard korun. Pro srovnání: státní podpora vlastníků lesa za kůrovcem zdecimované porosty dosáhla v loňském roce rekordních deseti miliard korun, účet za emise může tedy být až pětinásobný. 

Peníze bude muset Česko zaplatit za takzvané annual emission allocations (AEA). Ty podobně jako emisní povolenky odpovídají jedné tuně ekvivalentu CO₂, a často se s nimi proto i nesprávně zaměňují. Povolenkami jsou ovšem zatíženy pouze velký průmysl a energetika, které je musí nakupovat na trhu. Jejich cena je tedy dobře známá a povolenky jsou snadno k sehnání. 

Za snižování emisí v dalších sektorech, jako je doprava, odpadové hospodářství či zemědělství, je ovšem zodpovědný stát. Cílem Česka je snížit do roku 2030 emise v „nepovolenkových“ sektorech o 14 procent a na zbylé škodliviny má stát vyčleněný přesný počet jednotek AEA. 

Jenže dosažení 14procentního cíle je už tak na hraně, a je tedy málo pravděpodobné, že by státu zbyly nějaké AEA na emise z lesů. „Pokud bychom neměli žádné jednotky AEA navíc, museli bychom je někde vzít, to znamená nakoupit od jiných členských států, které jich budou mít přebytek,“ vysvětluje ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. 

Na rozdíl od povolenek pro AEA v současnosti neexistuje žádné oficiální tržiště, kde by se tvořila cena. V minulém období 2013 až 2020 jich měly všechny země dostatek a těm, kterým hrozil deficit – jako třeba Německu –, nakonec srazila emise na požadovanou úroveň pandemie koronaviru. Podle analýzy německého Öko-Institutu z roku 2018 jsou známy pouze tři transakce s AEA, kdy Malta nakoupila malé množství od Bulharska. 

Neznámá je však cena, Öko-Institut ji odhaduje na pět eur za jednotku. Z toho vychází i český stát při dolním odhadu nákladů na dokoupení AEA za emise vyvolané kůrovcovou kalamitou. Horní hranice vychází z ceny 30 eur za kus, což se orientuje na cenu povolenek. Jenže i jejich cena se prudce mění. V současnosti spíše směrem nahoru, když aktuálně překonaly hranici 40 eur za kus. 

Ve stávajícím období 2021 až 2025 mají navíc jednotlivé státy AEA výrazně méně než minule, a není tak vůbec jisté, zda bude mít někdo nějaké přebytky, případně kolik.  

I proto se premiér Andrej Babiš loni v prosinci na summitu v Bruselu zasazoval o to, aby se kůrovcem zničené lesy do systému nezapočítávaly, což se mu podle jeho slov podařilo. Podle HN to však zdaleka není tak jisté a vyjednaný ústupek komisi v zásadě k ničemu nezavazuje. 

SVOL naopak poukazuje na to, že ohledně předmětného nařízení aktuálně probíhají veřejné konzultace, a celý způsob výpočtu lesních emisí se tak může nakonec podstatně změnit. Ministerstvo zemědělství proto zadalo téměř milionovou zakázku Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, jejímž cílem má být mimo jiné právě i vypracování podkladů pro jednání s Evropskou komisí včetně podkladů k revizi nařízení. Zda se tak ale opravdu stane a jakým způsobem, je v tuto chvíli opět nejasné.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní