Vybrané články
z týdeníku The Economist

Mark Carney: Ekonomika nesmí stát v cestě lidským hodnotám

Z tržní ekonomiky se stala tržní společnost. Virus by tento trend mohl zvrátit, říká bývalý guvernér Bank of England.

Mark Carney: Ekonomika nesmí stát v cestě lidským hodnotám
Mark Carney | Profimedia.cz

Hodnoty se ve světě po koronaviru změní. Jedno je zcela zřejmé: ocenění firem na globálních finančních trzích implodovalo, řada akcií zaznamenala největší pokles hodnoty za desítky let. Především však došlo k otřesu tradičních generátorů hodnoty, na významu získají nové a je možné, že se uzavře propast mezi tím, čeho si cení trh a čeho si cení lidé. 

Aktuální zhodnocení na finančních trzích odráží hlubokou nejistotu z dalšího průběhu virové pandemie a doby, po niž zůstane světová ekonomika uzavřená. Kolik kvartálních tržeb bude ztraceno? Jak rychle se hospodářství zotaví od chvíle, kdy obnova začne?

Ještě větší znepokojení vyvolává otázka, zda ekonomiky postihne úplný rozpad dodavatelského řetězce, nebo jen jeho narušení. Kolik dříve životaschopných společností bude trvale poškozeno? A kolik lidí přijde o práci, kolik z nich zcela vypadne z trhu práce? Odpovědi na tyto otázky budou skutečným měřítkem účinnosti vládních, firemních a bankovních reakcí – ne to, o kolik se krátkodobě propadne HDP. Pokud by to byly jediné problémy, stačilo by uplatnit klasické mantry („kdy chytit padající nůž“, nebo nakupovat, když „v ulicích teče krev“) a pozornost by se – jak už se v některých případech stalo – obrátila k příležitostem, které krize odkryla: v teleworkingu, elektronickém zdravotnictví, vzdělávání na dálku a obecně k odklonu od přesouvání atomů k přesouvání bitů.

Naše digitální a lokální životy se rozšířily a fyzické a globální se smrštily; a toto moře změn povede k vzniku a zániku hodnot. Kreativita a dynamika budou stále vysoce ceněné, ale jejich hodnotu budou utvářet nové vektory: ekonomické, finanční, psychologické a společenské. Vezměme v potaz, že:

• Za prvé, krize nejspíš urychlí fragmentaci globální ekonomiky. Dokud nebude vyvinuta vakcína a nebude celosvětově aplikována, budou platit cestovní omezení. A dokonce i poté zůstane lokální odolnost ceněna nad globální efektivitu.

• Za druhé, velkou část hodnoty firem pohltí mimořádná finanční podpora a zničí ztráty v cash flow. Větší dluh zvýší rizikovost základního kapitálu a zatíží růstovou kapacitu. Finanční vazby mezi státem a soukromým sektorem se už teď dramaticky prohloubily. Jak bude vypadat cesta ven a jak dlouho bude trvat? Bude se stát už natrvalo podílet na obchodu, a bude tak brzdit dynamiku soukromého sektoru?

• Za třetí, palčivá zkušenost souběžné zdravotní a ekonomické krize změní způsob, jakým společnosti váží riziko a odolnost. Vstupujeme do světa, ve kterém budeme od firem očekávat, že se budou připravovat na tzv. černé labutě oceňováním antifragility, jak píše Nassim Nicholas Taleb, a plánováním pro případ katastrofy. Finanční sektor dostal tvrdě za vyučenou za globální finanční krize, a právě proto mají banky stále ještě dostatek kapitálu, aby se mohly stát součástí řešení. Které firmy budou operovat s minimální likviditou, napjatými dodavatelskými řetězci a symbolickými krizovými plány? Které vlády se budou spoléhat na to, že se s lokálními krizemi vypořádají globální trhy?

• Za čtvrté, ekonomické narativy lidí se změní. Po desítkách let přesouvání rizika na jednotlivce přišel účet a lidé netuší, jak jej splatit. Celé populace zažívají strach z nezaměstnanosti a úzkost z nedostatečné nebo nedostupné zdravotní péče. Na tyto lekce se jen tak nezapomene. Trvale ovlivní sektory, které spoléhají na agresivní půjčování domácnostem, prudce rostoucí realitní trh a kvetoucí novou sdílenou ekonomiku.

  

To nás vede k poslední, ještě zásadnější otázce. Filosof Michael Sandel řekl, že v posledních desetiletích jsme se pomalu ale jistě posouvali od tržní ekonomiky k tržní společnosti. Postupně jsme se dostali do fáze, kdy oceňujeme jen ta aktiva či aktivity, jež figurují na trhu. Například jedna z celosvětově nejhodnotnějších firem se jmenuje Amazon, zato skutečná Amazonie se neobjeví v žádné účetní knize, dokud ji nezbavíme porostu a nepřeměníme na zemědělskou půdu. Cena všeho se stává hodnotou všeho.

Současná krize může pomoci tento vztah zvrátit, aby veřejné hodnoty napomáhaly utvářet ty soukromé. Když se ocitnou v úzkých, začnou společnosti klást na první místo zdraví a s ekonomickými důsledky se vypořádávají až potom. Víme, že se v této krizi musíme chovat jako jedna vzájemně provázaná komunita, ne jako soubor nezávislých jedinců, takže se k hodnotám ekonomické dynamiky a výkonnosti přidaly solidarita, poctivost, zodpovědnost a soucit.

Všechno dohromady je zkouškou akcionářského kapitalismu. Až bude po všem, budou firmy souzeny podle toho, „co dělaly za války“ a jak se postaraly o své zaměstnance, dodavatele a klienty, podle toho, kdo se podělil a kdo hromadil.

Od hodnoty k hodnotám a zase zpátky

Lze očekávat, že budou lidé, až koronavirová krize skončí, požadovat, aby se zlepšila kvalita a pokrytí sociálního zabezpečení a lékařské péče, aby se věnovala větší pozornost zvládání koncového rizika a více se naslouchalo radám vědců a odborníků.

Zda se tento nový žebříček hodnot ujme, otestuje klimatická změna. Klimatická změna je koneckonců problém, který a) se týká celého světa a nikdo se před ním nemůže dobrovolně uzavřít do karantény; b) je vědci považován za ústřední hrozbu pro budoucnost lidstva; a c) se s ním můžeme vypořádat jen tehdy, když budeme jednat s předstihem a společně.

Řada lidí přirovnala koronavirovou krizi k ozbrojenému konfliktu. Po vítězství v první světové válce se říkalo: „Udělejme z Británie zemi, ve které by mohli naši hrdinové žít.“ Jakmile tato válka proti neviditelnému nepříteli skončí, měli bychom mít ještě ambicióznější cíl: Nic menšího než „planeta, na které by mohla naše vnoučata žít“.

Mark Carney je bývalý guvernér Bank of England

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Co zbylo z čínských investic v Česku
  • Čeká nás návrat inflace?
Objednat nyní