Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Data Eurostatu o cenách energií, která vyvolala poprask, nejsou úplně mimo, přesto je nutné brát v úvahu více faktorů
„Věř jenom statistice, kterou si sám zfalšuješ,“ doporučoval už před mnoha desetiletími Winston Churchill a při současném poprasku kolem žebříčků Eurostatu o zvyšování cen energií, kde je Česko s obřím náskokem v čele, si na to nelze nevzpomenout.
Jde pochopitelně o hodně citlivou záležitost. A tak dodavatelé plynu a elektřiny protestují a dokládají, že je to úplně jinak, premiér si předvolal statistiky i energetiky, aby vysvětlili, kde se stala chyba, ale veřejnost už v tom má jasno – jsme prostě nejhorší.
Data jsou to evidentně lehce cinknutá a ze zveřejněného materiálu není moc jasná metodika jejich sběru a zpracování. Každopádně průměrnou cenu elektřiny přes devět tisíc za megawatthodinu v Česku spotřebitelé neplatí.
A stejný fakt je ten, že v různých zemích EU jsou jiná pravidla úprav ceníků a rozdílné typy smluv a fixací cen, což všechno zjednodušené zprůměrování může znehodnotit. O různých cenových regulacích a intervencích nemluvě.
To samozřejmě neznamená, že bychom neměli ve srovnání s ostatními zeměmi ceny energií dost vysoko. Patříme s Německem mezi nejdražší země i na spotových trzích. Nicméně čerstvě zveřejněná čísla Eurostatu patrně srovnávají hodnoty trochu nesrovnatelné.
Rozzlobení energetici i vláda si ale mohou na Eurostat jít stěžovat tak leda na lampárnu na hlavním nádraží, u spotřebitelů jim to pendrek pomůže, protože vysvětlení přijde pozdě, a navíc to, že energie není žádná láce, cítí velmi dobře na svých peněženkách.
Ale ona se špatně porovnávají i jiná čísla a pak se z nich dedukují chybné závěry. Příkladem je i tak standardní statistická záležitost jako měření inflace. U ní Český statistický úřad na rozdíl od Eurostatu zahrnuje i takzvané imputované nájemné, což jsou náklady na vlastnické bydlení, které ovlivňuje růst cen nemovitostí, protože to u nás hraje velkou roli. Důsledkem bylo, že v době, kdy ceny bydlení rostly, rostla česká verze inflace rychleji než ta z Eurostatu, harmonizovaná pro všechny země Unie.
A nyní je to naopak a opět se to používá u politických diskusí o úspěšnosti a neúspěšnosti tuzemského boje s inflací. A včil mudruj o dezinformacích a jejich nebezpečném šíření. Nebo spíš nad každým číslem a žebříčkem trochu více přemýšlej.
