Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Maso, mléko a mléčné výrobky musí výrazně zdražit, aby byly dostatečně zohledněny negativní dopady produkce na životní prostředí. Uvádí to studie německých vědců, kterou si objednal majitel řetězců Penny a Billa.
V německé společnosti probíhá delší dobu debata o tom, že je třeba zvýšit cenu masa a mléčných výrobků, protože nízká cena nezohledňuje dopady intenzivní živočišné výroby na životní prostředí. Po jarních problémech v rámci karantény u největšího německého řezníka – firmy Tönnies –, kde byly kritizovány i nevyhovující pracovní podmínky najímaných dělníků z východní Evropy, se opět hovoří o nutnosti zvýšit ceny masa v době, kdy diskontní řetězce zaplavují trh masem a sýry v rámci slevových akcí.
Tentokrát „férovou“ cenu potravin spočítali odborníci z Univerzity v Augsburgu. Nejvíce by podle nich mělo v chladících boxech supermarketů zdražit mleté maso – o plných 173 procent. Vycházejí z ceny půlkilového balení směsi vepřového a hovězího, jež se nyní prodává v průměru za 2,79 eura. Po započtení nákladů na produkci skleníkových plynů a dalších dopadů na životní prostředí, jako je spotřeba energií, vody a hnojiv, by tento masný produkt měl stát 7,62 eura, tedy téměř trojnásobek.
Také sýry a mléko mají mít vyšší ceny. Sýr gouda by měl zdražit o 88 procent, mozzarella o 52 procent. „Škody na životním prostředí nejsou v současné době zahrnuty v ceně potravin. Přitom jsou přítěží pro veřejnost a budoucí generace,“ tvrdí autor studie Tobias Gaugler. V případě zeleniny a ovoce jsou ceny prý víceméně v pořádku. Nicméně i brambory by měly zdražit o 12 procent, jablka pak o osm procent.
Studii „opravdových nákladů“ potravin si objednala skupina Rewe, jež vlastní řetězce supermarketů Penny a Billa. Její snahou je na problematiku laciných potravin v německé společnosti více upozornit a zvýšit tlak na politiky, aby ceny potravin upravili směrem vzhůru. Hovoří se hlavně o speciální dani, jež bude zohledňovat uhlíkovou stopu masa a mléčných výrobků.
Zdražování by se nemělo vyhnout ani potravinám v biokvalitě. V případě biomasa by měla cena vzrůst o 126 procent. Rewe-Gruppe chce nové ceny potravin uvádět při otevření nové pobočky obchodu Penny v Berlíně u vybraných privátních značek potravin. Vedle běžné ceny bude k vidění i „zelená“ cena. Například u mléka za 79 centů bude uvedena také cena 1,75 eur. U čtvrtkilového mletého masa z biochovu za 2,25 eur pak bude cenovka 5,09 eur, která odráží i skryté ekologické náklady.
Manažer skupiny Rewe Stefan Magel v iniciativě dvojích cen vidí způsob, jak donutit zákazníky, aby o udržitelnosti potravin více přemýšleli. Čím více obchodů se k tomuto konceptu připojí, tím větší vznikne nátlak na změnu chování nakupujících. Manažer uznává, že součástí problému nízkých cen jsou i samotné diskontní řetězce, a proto musí jít příkladem. Pokud budou zákazníci reagovat pozitivně, časem by mělo být veškeré zboží označeno vyšší cenou. Jen v případě obchodů Penny se jedná o 3500 položek.
„Úpravy cen na trhu s potravinami by pravděpodobně vedly k významnému posunu směrem k rostlinnějším a ekologičtějším produktům. Současně by se snížily škody na životním prostředí,“ říká spoluautorka studie Amelie Michalkeová.
Uvádění udržitelných cen u potravin podporuje i Stefan Hipp, ekologický zemědělec a výrobce kojenecké stravy Hipp. V zájmu rozšíření potravin v biokvalitě je uvádění vyšších cen, jež zohledňují i náklady na udržitelnost, nezbytné. Pouze tak spotřebitel může změnit své nákupní zvyky.
Přitom ani takto zvýšené ceny neberou v potaz veškeré náklady, které jsou spojeny s produkcí potravin, zdůraznili autoři studie. Nezapočítali například vedlejší náklady na používání antibiotik u chovů zemědělských zvířat, jež vedou u bakterií k větší rezistenci. Také vliv pesticidů na potravní řetězec nebyl zohledněn, protože k tomu neexistují potřebná data. „Zatím jsme zohlednili jen část skrytých nákladů. To samo o sobě dokazuje, že ceny jsou lživé. Některé více a některé méně,“ uvedli odborníci na udržitelnost z bavorské univerzity.
Německá banka GLS, jež se zaměřuje na etické investice, vypočítala, že konvenční způsob hospodaření s použitím hnojiv a pesticidů způsobí škodu na životním prostředí při přepočtu na hektar ve výši 3500 eur ročně. V případě Německa to je 61 miliard eur za rok. Naopak menší biochovy mají pozitivní dopad na biodiverzitu, úrodnost půdy a snižování emisí uhlíku. Proto jsou z hlediska dopadů na přírodu v plusu 885 eur na hektar.
Družstevní banka, jež se sama označuje jako první ekologická banka světa – vznikla v roce 1974 –, se v posledních letech těší zájmu nových členů. Jen v roce 2019 jich přibylo 12 tisíc, což je o 25 procent více než o rok dříve. I to podle deníku Süddeutsche Zeitung ukazuje, že se německá společnost mění a roste tlak na změny nejen v zemědělství.
Na politické úrovni uvalení daní na maso podporují politici vládní sociální demokracie i opozičních Zelených. Už před rokem navrhovali, aby se DPH na maso zvýšilo ze sazby sedmi procent, kam spadají potraviny, do vyšší 19procentní sazby.
Německo, které nyní předsedá EU, také prosazuje na celoevropské úrovni zlepšení životních podmínek v chovech hospodářských zvířat. Udržitelnost chovů by měla mít v rámci celé Unie jednotné značení.
