Maďaři chtějí po Izraeli protiraketový deštník Iron Dome

I když je Maďarsko považováno za černého pasažéra EU v rámci snah sankcionovat Rusko a pomáhat finančně a vojensky Ukrajině, stejně jako Kyjev má Budapešť eminentní zájem o izraelskou mobilní protivzdušnou obranu Iron Dome.

Maďaři chtějí po Izraeli protiraketový deštník Iron Dome
Protiraketová baterie systému Iron Dome na jihu Izraele | foto Shutterstock.com

Maďarští vrcholní politici projevují zájem o izraelský mobilní systém protivzdušné obrany, kterému se říká Iron Dome (Železná kopule). Radary, jež jsou součástí systému, by měly do Budapešti dorazit během příštího roku a sloužit jako ochrana maďarského nebe.

Systém protivzdušné obrany vyvíjejí izraelské firmy Rafael Advanced Defense Systems a Israel Aerospace Industries (IAI) za přispění Spojených států, které už vydaly na vývoj moderního protiraketového systému 1,6 miliardy dolarů. Letos schválil Kongres další finance ve výši jedné miliardy dolarů. Systém dokáže identifikovat a posléze zničit rakety, dělostřelecké granáty nebo drony.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková a ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky při návštěvě Izraele v polovině listopadu sledovali v Tel Avivu ukázku schopností systému Iron Dome a projevili eminentní zájem získat i další součásti protiraketového deštníku.

Budapešť zvýšila zájem o izraelský systém zejména po incidentu, kdy na polské území dopadly zbytky ruské rakety, kterou zasáhla ukrajinská protivzdušná obrana. Už před dvěma lety Maďaři podepsali smlouvu o dodávkách jedenácti radarů ELM-2084 s Rheinmetall Canada, společností, která je ve spolupráci s IAI ELTA produkuje.

Radary jsou mozkem celé protivzdušné obrany

Radary vyvinula firma ELTA Systems, která je dceřinou společností Israel Aerospace Industries. Radiolokátory jsou fakticky „mozkem“ systému Iron Dome. Nové 3D radary mají nahradit stárnoucí radiolokátory, které pocházejí ještě z éry Sovětského svazu.

Moderní radiolokátory detekují a sledují balistické střely krátkého a středního doletu a dokážou odhalit i další letecké hrozby, včetně dronů. Současně umějí identifikovat a klasifikovat stovky cílů. Vojenským operátorům poskytují včasné varování a vedení palby pro jejich zachycení. Izraelské radary od IAI už zakoupila Kanada, Singapur, ale i Česko a Slovensko. V Česku se zatím čeká, až projdou vojskovými zkouškami. Systém je plně kompatibilní s dalšími zbraněmi zemí NATO.

Generální ředitel Rheinmetall Canada Stéphane Oehrli naznačil, že se uvažuje o zřízení montážního nebo výrobního závodu pro radiolokátory přímo v Maďarsku. Rheinmettal už provozuje 150hektarový závod na výrobu munice ve městě Várpalota na západě země. 

Dodávku prvního radiolokátoru ELM-2084 zpozdil covid i válka na Ukrajině, vysvětlil viceprezident pro rozvoj podnikání v Rheinmetall Canada Alain Tremblay. První kus by měl dorazit do Maďarska ve druhém čtvrtletí roku 2023. Pro sestřelování nepřátelských objektů má Maďarsko používat norsko-americký systém NASAMS.

Neúspěšná Ukrajina

O izraelský protiraketový systém v říjnu oficiálně požádala také Ukrajina. Kyjev argumentuje tím, že Kreml používá v útocích na energetické a civilní cíle íránské drony. Ukrajinské ministerstvo obrany se snaží Izrael přesvědčit, že nasazení íránských zbraní na Ukrajině povede k jejich vylepšování a zvýší se i bezpečnostní hrozba pro Tel Aviv. I proto by měl být Iron Dome použit na Ukrajině.

Židovský stát se dosud zdráhá tuto technologii napadené zemi poskytnout. Izraelští politici se obávají, že by se nejmodernější technologie mohla dostat do rukou ruským vojákům. Pak by hrozilo, že Moskva předá technické podrobnosti o protiraketovém systému Teheránu, který by je mohl použít pro vylepšení vlastních raket a dronů. 

Podle informací časopisu Forbes by nicméně Ukrajina mohla získat další protiraketové systémy NASAMS (od září má dva od USA) od zemí na Blízkém východě. Generální ředitel americké společnosti Raytheon Technologies Greg Hayes prozradil, že Spojené státy spolupracují s blízkovýchodními zeměmi, aby své systémy protivzdušné obrany NASAMS předaly Ukrajině pro efektivnější obranu proti ruským útokům. V úvahu přicházejí Omán a Katar. Výroba nových systémů totiž podle Hayese trvá okolo dvou let. Do této doby by američtí spojenci na Blízkém východě měli dostat náhradu.