Vybrané články
z týdeníku The Economist

Macronova vějička na levičáky

Francie má poprvé po třiceti letech premiérku. Élisabeth Borneová má být Macronovým vstřícným gestem francouzské levici

Macronova vějička na levičáky
Élisabeth Borneová | Profimedia.cz

V roce 2022 by to neměla být nijak převratná událost, že byla do čela nějaké evropské vlády nominována žena. Jmenování Élisabeth Borneové francouzskou premiérkou je však velká událost. Je to poprvé po třiceti letech, kdy tento post zastává žena, a celkově teprve podruhé. Předchozí francouzskou premiér­kou byla Édith Cressonová, jmenoval ji François Mitterrand a ve funkci nevydržela ani rok. Když Borneová 16. května střídala v úřadu Jeana Castexe, věnovala své jmenování „všem malým dívkám“ ve Francii a vzkázala jim, „ať si jdou za svými sny“.

Takové lidové průpovídky nejsou Borneové vůbec vlastní. Jedenašedesátiletá vystudovaná stavařka a kariérní technokratka je spíše známa svou praktičností, důrazem na detail a efektivitou. Před parlamentními volbami, které Francii čekají 12. a 19. června, je jejím úkolem zajistit centristickému uskupení v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem další parlamentní většinu a navrhnout řešení, jak přibrzdit prudce rostoucí ceny životních nákladů. Ještě složitější potom budou vyjednávání kolem penzijní reformy, jejíž uskutečnění slíbil Macron na své druhé funkční období a která počítá s kontroverzním zvýšením věku odchodu do důchodu nejprve z 62 na 64 nebo 65 let.

Schopná vyjednavačka

Macron svěřil Borneové premiérskou funkci částečně proto, že se projevila jako zdatná vyjednavačka. Má za sebou působení v čele ministerstva dopravy a pařížského metra a dokázala uskutečnit reformu státních drah SNCF, která zavedla konkurenční prostředí ve veřejné dopravě a zrušila zvláštní smluvní ochranu nově přijatých železničářů. Se železničními odboráři se možná neloučila ve zrovna vřelé atmosféře, ale reformu protlačila. Zvýšení zaměstnanosti bude dalším z jejích důležitých poslání. Coby Macronova ministryně práce rozšířila systém učňovského školství a zreformovala pravidla pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Za Macronovy vlády se už podařilo snížit nezaměstnanost z 9,2 procenta na 7,1 procenta a do konce svého druhého funkčního období prezident slíbil plnou zaměstnanost.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit