Vybrané články
z týdeníku The Economist

Lyžovat, či nelyžovat. Evropa se hádá kvůli horským střediskům

Otázka, zda i v době covidu-19 lyžovat, o Evropě prozrazuje překvapivě mnoho.

Lyžovat, či nelyžovat. Evropa se hádá kvůli horským střediskům
ilustrace Vojtěch Velický

Gerharda Schmiderera dokázala umlčet až pandemie. Dvacet pět let ničil aktuálně sedmdesátiletý „DJ Gerhard“ sluch podnapilým lyžařů, kteří to pro ten den na svahu už zabalili, v baru MooserWirt v rakouském lyžařském středisku Sankt Anton am Arlberg. Letos však repráky zůstanou zticha, nikdo pomilionté nepřehraje „The Final Countdown“, chraplákem zpívanou hymnu v podání vlasatých Švédů. Pařmeni tančící v lyžácích na stolech budou letos chybět. A stejně tak nebude půlkilometrová cesta vedoucí zpátky do resortu projednou posetá těmi, kteří krapet přebrali a skáceli se do závěje.

Tento smutný příběh se opakuje v téměř čtyřech tisícovkách lyžařských středisek po celé Evropě. Většina lanovek se kvůli pandemii zastavila. Stále živé jsou zlé vzpomínky z jara, kdy se z Ischglu, dalšího rakouského resortu, stalo ohnisko nákazy, jež vedlo k minimálně šesti tisícům nakažených, kteří se rozjeli do více než 40 zemí. 

Covid-19 lyžařské areály miluje. Lidé jezdí nebo létají z celé Evropy, aby se shlukli ve vesničkách pod vrcholky hor. Mačkají se na sebe ve frontách na vleky. Šatny halí mlha potu z funících bankéřů soukajících se do oteplováků. Bary jsou svědky bakchanálií. Jódlování, efektivní to způsob šíření viru, není ničím neobvyklým. Zatímco boháči flámovali v Alpách, jen o pár set kilometrů dál se v Lombardii plnily nemocnice. Tohle už si nikdo nechce zopakovat.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit