Lýkožrout katolický: Zisk z církevních lesů požírá kůrovec

Církve by se měly samofinancovat i obhospodařováním 130 tisíc hektarů lesů. Zisky z dřeva však zatím požírá kůrovec.

Lýkožrout katolický: Zisk z církevních lesů požírá kůrovec
Církevní lesy přesto zůstávají ziskové. Podle Balíka je to však jen proto, že stát část ztrát kompenzuje a hospodaření v lesích dotuje. | Tomáš Novák týdeník HROT

Generální vikář Arcibiskupství pražského Jan Balík věří, že na konci studeného a vlhkého roku se konečně podařilo odrazit ode dna. Arcibiskupství spravuje 27 tisíc hektarů lesů od Vysočiny až po Krušné hory, a patří tak k největším vlastníkům církevních lesů v Česku. Stejně jako ostatní správce ovšem i Balíka trápí minimální ceny, za které se aktuálně se dřevem obchoduje.

V roce 2019 prodávalo arcibiskupství kubík dřeva v průměru za 1022 korun. „Loni to bylo 824 korun za kubík. Je to nejnižší částka v historii,“ říká Balík. Ještě o pět let dříve byla přitom podle dat ministerstva zemědělství průměrná cena smrkové kulatiny téměř trojnásobná.

Příčinou je kůrovcová kalamita, která nejen církevní vlastníky donutila k masivním těžbám napadeného dřeva. Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL) vytěžily předloni rekordních 856 tisíc kubíků, a i díky tomu utržily téměř miliardu korun. Podle Petra Skočdopole, šéfa největšího vlastníka církevních lesů, spravujícího 42 tisíc hektarů na Jesenicku, Mohelnicku a Kroměřížsku, by však optimální těžba byla zhruba třetinová. Kalamitní surovina, která se dostala na trh, srazila totiž ceny na minimum, což tvrdě dopadlo i na ty, kterým se třeba zázrakem škůdce vyhnul.

Sedm milionů sazenic

Nízkou cenou to však nekončí, na církevní hospodáře budou ještě léta doléhat náklady na znovuzalesnění vymýcených holin. ALSOL proto za rok 2019 vytvořily na obnovu lesů rekordní rezervu ve výši téměř 400 milionů korun. Podle své mluvčí Dagmar Málkové podnik jenom za letošek vysadil sedm milionů sazenic. K tomu je potřeba připočítat náklady za úklid, oplocenky nebo třeba nedostatkové pracovníky, které nezřídka letos odřízl koronavirus v jejich domovských zemích.

Masivní návrat lýkožrouta smrkového do českých lesů přišel pro církev v tu nejméně vhodnou dobu. Stát začal v rámci restitucí před pěti lety vydávat církevním společnostem majetek a ty dnes spravují 130 tisíc hektarů, což je zhruba pět procent rozlohy všech tuzemských lesů. Díky nabytým pozemkům se má církev stát do roku 2030 soběstačnou a z výnosů financovat nejen vlastní provoz, ale také velmi nákladné opravy památek nebo třeba péči o nemocné, což bylo právě v loňském roce zvlášť aktuální.

 

To se zatím kvůli kůrovci moc nedaří. Česká biskupská konference jen za rok 2019 vyčíslila celkové ztráty v církevních lesích na 1,2 miliardy korun a církvi z lesů žádné závratné prostředky zatím neplynou. Třeba Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova spravuje prostřednictvím společnosti Inés Kunštát 2,6 tisíce hektarů lesů v okolí Kunštátu, a řadí se tak mezi malé církevní vlastníky. Z výnosů podporuje nejrůznější charitativní projekty, především ve zdravotní a sociální oblasti. Na kunštátské lesy však kalamita udeřila plnou silou už v letech 2017 a 2018 a podle lesního správce Petra Hromádka nemohou aktuálně na činnost sester ničím přispět.

„Firemní hospodaření se v posledních letech potýkalo se značnými problémy v cash flow, neboť jsme chtěli s kůrovcem bojovat, a tedy těžit co nejvíce a co nejrychleji, což stálo obrovské úsilí a finanční prostředky, oproti tomu vytěžené dřevo se prodávalo komplikovaně, za velmi nízké ceny a s dlouhou splatností faktur. Často tedy společnost trpěla akutním nedostatkem finančních prostředků na běžný každodenní provoz,“ vysvětluje Hromádko.

A jinde jsou na tom podobně. „Příjmy slouží v tuto chvíli z větší části k tomu, aby se hospodaření v lesích mohlo etablovat,“ říká k tomu mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Lesy zachránily dotace

Velcí správci zůstávají aspoň prozatím v zisku. Podle Balíka je to však jen proto, že stát část ztrát kompenzuje a hospodaření v lesích dotuje. „Díky tomu lze předpokládat, že naše arcibiskupské lesy budou stejně jako v předloni i za rok 2020 nějaký zisk mít,“ říká Balík.

Ministerstvo zemědělství vyplatilo v první vlně vlastníkům nestátních lesů 2,75 miliardy korun. V loňském roce, kdy ekonomiku těžce zasáhla čínská chřipka, se o další kůrovcové peníze z rozpočtu svedl ostrý boj. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého se nakonec podařilo vyčlenit pro nestátní lesníky čtyři miliardy korun. „K 14. prosinci bylo vyplaceno 56 procent, tedy 2,24 miliardy korun,“ upřesnil Bílý. Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů, kam spadají i lesy církevní, však požadovalo minimálně deset miliard pro všechny lesy.

 

Dobrou zprávou jsou první náznaky obratu. V ALSOL počátkem roku předpokládali, že celý rok opět vytěží rekordní množství dřeva. Podle Málkové však nakonec díky příznivému počasí bude těžba nižší. A to se začíná odrážet i na cenách. „Propad cen se malinko pozastavil. Ke konci roku šly ceny i trochu nahoru,“ dodává Balík.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní