Lýkožrout katolický: Zisk z církevních lesů požírá kůrovec

Církve by se měly samofinancovat i obhospodařováním 130 tisíc hektarů lesů. Zisky z dřeva však zatím požírá kůrovec.

Lýkožrout katolický: Zisk z církevních lesů požírá kůrovec
Církevní lesy přesto zůstávají ziskové. Podle Balíka je to však jen proto, že stát část ztrát kompenzuje a hospodaření v lesích dotuje. | Tomáš Novák týdeník HROT

Generální vikář Arcibiskupství pražského Jan Balík věří, že na konci studeného a vlhkého roku se konečně podařilo odrazit ode dna. Arcibiskupství spravuje 27 tisíc hektarů lesů od Vysočiny až po Krušné hory, a patří tak k největším vlastníkům církevních lesů v Česku. Stejně jako ostatní správce ovšem i Balíka trápí minimální ceny, za které se aktuálně se dřevem obchoduje.

V roce 2019 prodávalo arcibiskupství kubík dřeva v průměru za 1022 korun. „Loni to bylo 824 korun za kubík. Je to nejnižší částka v historii,“ říká Balík. Ještě o pět let dříve byla přitom podle dat ministerstva zemědělství průměrná cena smrkové kulatiny téměř trojnásobná.

Příčinou je kůrovcová kalamita, která nejen církevní vlastníky donutila k masivním těžbám napadeného dřeva. Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL) vytěžily předloni rekordních 856 tisíc kubíků, a i díky tomu utržily téměř miliardu korun. Podle Petra Skočdopole, šéfa největšího vlastníka církevních lesů, spravujícího 42 tisíc hektarů na Jesenicku, Mohelnicku a Kroměřížsku, by však optimální těžba byla zhruba třetinová. Kalamitní surovina, která se dostala na trh, srazila totiž ceny na minimum, což tvrdě dopadlo i na ty, kterým se třeba zázrakem škůdce vyhnul.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit