Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Sobota 29. října je Světovým dnem lupénky. Jedním z jeho cílů je odbourávat různé mýty o této chronické nemoci.
Psoriáza neboli lupénka je chronické onemocnění kůže, kterým trpí okolo dvou až tří procent populace. V Česku to je několik stovek tisíc lidí. Ačkoli rudé odlupující se skvrny na těle nejsou nakažlivé, mohou se stát pro nemocného zdrojem psychických potíží i sociální izolace.
Lupénka nepatří mezi vzácná onemocnění, mezi lidmi se vyskytuje často, přičemž rizikovým faktorem bývá mnohdy dědičnost. „Odhaduje se, že v České republice trpí psoriázou 200 až 300 tisíc nemocných,“ řekla dermatoložka Anna Jiráková. Výskyt této choroby přitom v posledních letech roste. „Příčina není úplně známá. Může na to mít významný vliv větší psychická zátěž a životospráva daného člověka, stres nebo zvýšený výskyt různých infekcí,“ poznamenala doktorka Jiráková.
U lidí trpících lupénkou se urychluje životní cyklus kožních buněk, čímž vznikají léze – nejčastěji se objevují na loktech, kolenou, v oblasti kostrče, ale také ve vlasech a postiženy bývají i nehty na rukou a nohou. Kůže je začervenalá, bolestivá, mnohdy svědí, praská, na povrchu se vytvářejí šupiny nezralých buněk, které se hromadí. Někdy postihuje rovněž klouby.
„Je to choroba, která je výrazně spojena i s takzvaným metabolickým syndromem a zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních nemocí,“ poznamenala dermatoložka Jiráková.
Neinfekční zánět kůže se může projevit u všech věkových kategorií, první výskyt je však nejčastěji v období mezi 15 a 35 lety. Psoriázou trpí také padesátník Mário, u něhož se choroba začala projevovat už v době dospívání.
„Bylo to sice nepříjemné zjištění, ale nezhroutil jsem se z toho,“ vzpomínal muž na první setkání s nemocí. „Řekli mi, že se nemoc nedá vyléčit, a napsali mi kortikoidovou mast pro zmírnění příznaků.“ Mário měl štěstí, že jeho otec byl lékař a snažil se mu pomoci.
Podle dermatoložky Anny Jirákové je ale většina pacientů s psoriázou touto chorobou stigmatizována. „Velmi výrazně snižuje kvalitu života nemocných, ale často i jejich rodin. V mnoha případech pacienti trpí depresí a je nutná psychologická podpora,“ upozornila doktorka.
Lupénka je onemocnění na celý život. Díky správně nastavené léčbě však může mít pacient kvalitní a bohatý život. Pokud se u lidí objeví typické příznaky, měli by co nejdříve vyhledat odborné dermatologické pracoviště a zahájit léčbu. „A upravit životosprávu. Více se zaměřit na dietu, pravidelný pohyb, dostatek spánku,“ uvedla Anna Jiráková.
Často se pacientům nasazují lokálně kortikosteroidy, jejichž užívání však mohou provázet nežádoucí vedlejší účinky. Doplňkovou léčbu představuje balneoterapie, tedy léčebné lázně, nebo fototerapie využívající UVB světlo. U středně těžké až těžké formy psoriázy může být nasazena systémová léčba, tedy léky působící na celý organismus, které však rovněž mohou mít nežádoucí účinky. Objevuje-li se lupénka na více než deseti procentech těla a jiné formy léčby selhaly, lze nasadit léčbu biologickou.
Mnozí pacienti s lupénkou vidí naději i v přírodních prostředcích. Například australský vědec a lékař Michael Tirant vyvinul účinnou metodu léčby psoriázy právě na základě přírodních látek. „S pacienty, kteří se po zhojení těmito přípravky dokážou vyhýbat svým spouštěčům, což může být stres, zánět v těle či některá složka potravy, se setkáváme třeba až po čtyřech či pěti letech, protože jsou bez lupénky a naši pomoc nepotřebují,“ tvrdí Tirant.
