Vybrané články
z týdeníku The Economist

Lula vs. Bolsonaro: Brazílie na ostří nože

Aby se stal brazilským prezidentem, měl by se Lula da Silva posunout ke středu. Další vítězství populisty Bolsonara by pro Brazílii znamenalo katastrofu.

Lula vs. Bolsonaro: Brazílie na ostří nože
Levicový kandidát na brazilského prezidenta Luiz Inácio Lula da Silva | foto Shutterstock.com

Stejně jako překvapivé setkání s anakondou i toto bylo těsnější, než se čekalo. Několik výzkumů veřejného mínění ukazovalo, že bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva porazí stávajícího pravicového prezidenta Jaira Bolsonara s dvouciferným rozdílem.

Někteří předpovídali, že Lula v prvním kole brazilských prezidentských voleb získá více než padesát procent hlasů, a druhé kolo tím pádem nebude ani potřeba. Jenže ve skutečném hlasování, jež proběhlo 2. října, získal Lula pouze 48 procent a Bolsonaro 43 procent. (Není jasné, proč se průzkumy veřejného mínění v počtech Bolsonarových příznivců tak mýlily – možná se lidé „styděli“ nebo průzkumníkům nevěřili; anebo se s nimi prostě nechtěli podělit o své názory.) Oba kandidáti se znovu utkají 30. října a Brazílii čeká měsíc plný polarizace.

Měkký na korupci

Favoritem zůstává Lula také proto, že Bolsonaro řadu voličů odpuzuje: projevuje se jako omezenec, vytahuje se svojí mužností a pošklebuje se ženám, které mu nepřipadají atraktivní. Je to populista Trumpova střihu, jenž lže stejně snadno, jako dýchá, a za vším vidí konspirace. Neprojevuje nejmenší snahu zastavit ničení Amazonského pralesa.

Ke covidu-19 přistoupil naprosto ostudně. Jeho kruhy se překrývají s těmi organizovaného zločinu. Podrývá instituce, Nejvyšším soudem počínaje a demokracií konče. Naznačuje, že volby by mohl prohrát jedině tehdy, kdyby byly zmanipulované, a jediný výsledek, který přijme, je vítězství. Otevřeně podněcuje k násilí. V nedávném průzkumu veřejného mínění uvedlo sedmdesát procent Brazilců, že se obávají, že kvůli svým politickým názorům dojdou fyzické újmy.

Navzdory tomu, že Bolsonaro očividně není k výkonu vysoké funkce způsobilý, má před ním Lula náskok jen několika procent. Mohou za to především dvě opodstatněné obavy, které ohledně jeho osoby panují: že by mohl být příliš měkký v otázce korupce a příliš levicový v otázce ekonomiky.

Lula strávil osmnáct měsíců za mřížemi za braní úplatků a na svobodu se dostal v roce 2019 poté, co byl jeho rozsudek zrušen. Trvá na své nevině. V očích řady voličů však na něm i na jeho Dělnické straně ulpívá korupčnická skvrna kvůli rozsáhlému úplatkářskému skandálu koncentrovanému kolem státního ropného gigantu, známému jako Lava Jato (Automyčka). Lula se za Lava Jato, za který nesl jistou politickou odpovědnost, nikdy neomluvil. Měl to udělat – a slíbit, že pokud bude zvolen, vybere ze seznamu, který mu předloží státní zastupitelství, skutečně neohroženého státního zástupce.

Zlatý střed

Na ekonomickém poli má Bolsonaro slušné výsledky. Inflace se snižuje, růst nabírá na obrátkách a stát rozdělil mezi dvacet milionů chudších rodin zvláštní pomoc. Během svého působení v úřadu vládl Lula pragmaticky a řídil zemi v době komoditního boomu, nicméně se nedokázal vypořádat s fundamentálními fiskálními problémy, jako jsou například důchody, které se naprosto vymkly kontrole.

Za jeho neschopné nástupkyně Dilmy Rousseffové se ekonomika začala řítit k zemi. Lula se bude tentokrát ujímat úřadu za obtížnějších fiskálních podmínek než posledně. A z jeho programu, byť vágního, vykukují znepokojivé prvky staromódního levičáctví. Vnímá stát jako motor růstu a chce „brazilinizovat“ ceny ropy.

Aby dokázal přesvědčit dosud nerozhodnuté voliče, že mu mohou svěřit budoucí prosperitu, měl by se posunout víc do středu. Měl by ujistit zemědělce, že nebude tolerovat zabírání půdy sociálními hnutími blízkými jeho straně. (K zabírání dochází méně často, než statkáři tvrdí, ale je to široce obávaný jev.) Měl by slíbit, že nebude znárodňovat průmysl. Měl by si přestat pohrávat s myšlenkou na zasahování do svobody tisku. 

Takový posun by mu pomohl k vítězství – a vládě. Řada Bolsonarových spojenců získala při těchto volbách místo v Kongresu nebo úřad guvernéra. Lula bude potřebovat pomoc středu, aby dal dohromady zákonodárnou většinu. Povzbudivé je, že dva hlavní umírnění kandidáti, kteří z boje o prezidentský úřad vypadli, Lulu podpořili.

Bez ohledu na to, co udělá, čeká Brazílii měsíc plný napětí. Bolsonaro dokázal v souvislosti s Lulou přesvědčit spoustu Brazilců o děsivých nesmyslech – třeba že nechá zavřít kostely. Prezident nabádal své stoupence, aby nevěřili jak brazilskému elektronickému volebnímu systému, tak tradičním seriózním médiím. Je možné, že pokud prohraje, bude se prohlašovat za vítěze a vybízet své stoupence, aby vyšli do ulic.

Kdyby takový člověk měl strávit v úřadu druhé volební období, bylo by to pro Brazílii – a celý svět – zlé.

Zabránit tomu může jenom Lula. Nejlepší způsob, jak to udělat, je posunout se do středu.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.