Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Vzestup bitcoinu je založen na pomíjivých faktorech a nevydrží, tvrdí americký analytik Dan Dolev
Vzestup bitcoinu je založen na pomíjivých faktorech a nevydrží, tvrdí americký analytik Dan Dolev
Bělorusko je pro Ukrajinu varováním. Jeho prezident povolil Kremlu všechno a čeká na svůj konec.
Rusko-běloruské vojenské cvičení v sobotu skončilo, ruská vojenská přítomnost v Bělorusku nikoli. V blízkosti hranic s Ukrajinou má Bělorusko umístěnu spoustu nového ruského vojenského vybavení. Podle odhadů NATO je v zemi na třicet tisíc ruských vojáků, nové jednotky ruského raketového systému země-vzduch S-400, bojové letouny a mnoho dalšího.
V sobotu běloruský ministr obrany Viktor Chrenin na tiskové konferenci oznámil, že desítky tisíc ruských vojáků, kteří jsou v současné době v Bělorusku na vojenských cvičeních, zůstanou na neurčito. Je to o něco lepší než „na věčné časy“, ale ne o moc.
Chreninův vládní kolega, ministr zahraničí Vladimir Makej, přitom ještě nedávno tvrdil, že všichni ruští vojáci Bělorusko po cvičení opustí. To odpovídalo původnímu postoji jeho země k věci: Minsku se rozmístění ruských vojáků zprvu nijak nezamlouvalo. Nyní můžeme očekávat, že zůstanou, dokud nebude Putin plně spokojen s tím, čeho chce na Ukrajině dosáhnout.
V krátkodobém smyslu slova přichází Lukašenkovi Putinovo ukrajinské dobrodružství vhod. Běloruský režim potřebuje vojenskou show na odpoutání pozornosti od politických represí, k legitimizaci vyšších výdajů do silových resortů (včetně armády) a k vytvoření dojmu, že chrání obyvatelstvo před válkou. Že skutečným nepřítelem je pro Lukašenka domácí opozice, je druhá věc.
Coby základna pro Putinovy výboje sice Bělorusko ztrácí na mezinárodní důvěryhodnosti – ale popravdě řečeno, mnoho jí stejně nemělo. Minulý týden doporučila britská ambasáda v Minsku všem svým občanům, aby zemi kvůli zvýšeným obavám z války s Ukrajinou opustili. Ukrajinská tajná služba SBU zase minulý týden zatkla špiona ve službách běloruské KGB. Krátce poté byli všichni běloruští občané vstupující na Ukrajinu pečlivě vyslýcháni a nuceni předložit důkazy, proč Ukrajinu navštívili. Stran prestiže nemá Lukašenko na Západě mnoho co ztratit.
Běloruský režim také přišel o odbyt jednoho z mála svých úspěšných vývozních artiklů, potašových hnojiv. Ukrajinci zaprvé odmítli od Minsku hnojiva kupovat a zadruhé jim zakázali tranzit přes ukrajinské přístavy. Bělorusové mají možnost vyvážet přes ruský Sankt-Petěrburg, ale je to drahé a nevýhodné, protože tamní přístav nemá dostatečnou kapacitu.
To Lukašenkovi jistě není příjemné, ale je to pořád lepší než přijít o moc – a to je právě to, co mu hrozí.
Až do předloňska se běloruský prezident snažil do jisté míry vyvažovat svou závislost na Rusku spoluprací se Západem. Tím směrem však po zfalšovaných volbách v roce 2020 spálil všechny mosty, ale stejně zůstal u moci jenom díky Putinovi. V ruce mu tak zůstaly pouze karty, jichž by se nejraději zbavil, kdyby to šlo.
Nejde. Ještě v roce 2019, než zahraniční obchod zasáhla pandemie, přijímalo Bělorusko 54 procent svého dovozu z Ruska a 41 procent jeho vývozu směřovalo do Ruska. Rusko navíc vlastní téměř padesát procent zahraničního dluhu Běloruska (pandemií zkreslený rok 2020 nelze brát ve srovnání vážně a čísla za loňský rok ještě nejsou dostupná).
Aby si běloruský režim doma udržel autoritu, potřebuje zachovat v chodu staré sovětské podniky. Tyto firmy však jsou nejméně od roku 1991 deficitní a Lukašenkova vláda si neustále potřebuje půjčovat peníze, aby je udržela při životě. A protože žádný jiný zdroj podstatných příjmů nemá, musí si půjčovat sama - především z Ruska.
Připočteme-li k tomu levný ruský plyn a zásadní Putinovu roli při udržení Lukašenka u moci v roce 2020, zjistíme, že běloruskému prezidentovi mnoho v ruce nezbývá. Jeho posledním vyjednávacím trumfem je strategická důležitost Běloruska, jež funguje jako nárazníková zóna mezi Ruskem a NATO. Navíc umožňuje kontrolu nad Suvalským koridorem, jen něco přes sto kilometrů širokým pruhem země okolo litevsko-polské hranice, jenž odděluje Bělorusko od Kaliningradu (a umožňuje obklíčit pobaltské státy v případě vojenského konfliktu, když jsme u toho).
Lukašenko dosud nepovolil zřízení ruské vojenské základny v Bělorusku, což by umožnilo rozmístění ruských jaderných zbraní a silnou ruskou vojenskou přítomnost. Ale referendum, které to má změnit, se koná již tuto sobotu, 27. února. Poté již nebude Lukašenko moci být Putinovi jakkoli užitečný.
Pak už se scénář nabízí sám: Lukašenko dosud úspěšně bránil praktickému naplnění dohody z roku 1999 o vytvoření unie s Ruskem. Nechat jej nyní odstranit - tedy de facto pouze přestat s aktivní bezpečnostní podporou jeho režimu - a nahradit loutkou ve službách Moskvy by pro Putina neměl být problém. Naopak, vzhledem k silné Lukašenkově neoblíbenosti by u Bělorusů mohl získat body.
Běloruský opoziční politik Pavel Latuško, který v současnosti žije v exilu v Polsku, si myslí, že Putin Lukašenka odstaví ve „vhodnou chvíli“. Tento okamžik může podle všeho přijít velmi rychle.
