Louis Pasteur: Věda přivádí lidi k Bohu

V rozporu se vším, co by si člověk myslel o pokroku, se v době pandemie rozšířila debata o účelnosti očkování. Rubrika Tardis se tedy vydala za mužem, jenž o komplikovaném vztahu člověka ke zvířátkům tak malým, že je ani nevidí, věděl více než kdo jiný: Louisem Pasteurem.

Louis Pasteur: Věda přivádí lidi k Bohu
Profimedia.cz

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Co byste řekl lidem, kteří zpochybňují veškerý princip očkování jako prevence před nakažlivými chorobami, jako je dnešní hit, covid-19?

Úloha toho, co je nekonečně malé, je v přírodě nekonečně velká.

Uvažte, prosím, co máte za publikum. Mohl byste to říct jednodušeji?

Dámy a pánové, mikroby (a viry – pozn. T.) tady budou mít poslední slovo.

To je pochmurná představa.

Pokud vám připadá děsivá myšlenka, že život je vydán na milost a nemilost množení těchto maličkých tělíček, pořád se můžete utěšit pomyšlením na to, že věda před takovými nepřáteli nebude věčně bezbranná.

To jste ale říkal už před sto padesáti lety...

Protože tato tělíčka ve skutečnosti nejsou tím, čeho se musíme obávat. Skutečnou starostí je terén, v němž se pohybují, prostředí, jež jim sami dáváme. Je to tak – bacil sám neznamená nic, jde o prostředí, v němž žije.

A stran onoho prostředí jsme pokročili méně než ve vědě?

Ano, protože největším pomatením mysli je věřit něčemu jen proto, že si to přejeme.

Co říkáte tomu, že velké farmaceutické firmy se zařekly, že na proticovidové vakcíně (kterou mnoho z nich vyvíjí ostošest) nebudou chtít vydělávat tak okatě jako na jiných svých lécích?

To je samozřejmě správné, protože věda nezná žádné hranice. Patří celému lidstvu, je loučí, která prosvěcuje celý svět. Neptáte se trpícího, ze které země pochází a jaké je jeho náboženství. Prostě vidíte, že trpí, a to stačí. A kromě toho je věda nejvyšším zosobněním národa, protože jen ten národ zůstane na špici, který dokáže nejdále dotáhnout práci myšlenky a inteligence.

Na vědeckou kapacitu mluvíte hodně humanitním jazykem. Proč?

Čím více studuji přírodní vědy, tím více zůstávám stát v úžasu nad prací, kterou odvedl Stvořitel.

No dovolte...

Je to tak: trocha vědy vás od Boha odvádí, ale více vědy vás k němu naopak přivádí. Nevěříte mi? Nenechte se namočit v neplodné skepsi!

Ale nedivíte se sám takovému závěru?

Umění divit se a klást si otázky je prvním krokem mysli k cíli, k objevu.

Váš objev pořádně zamával dobovými představami o původu individuálního života. Jak si toho objevu ceníte dnes, s odstupem?

Doktrína o samoplození, samovolném vzniku života, se už nikdy nevzpamatovala ze smrtelné rány, kterou jí moje jednoduché pokusy zasadily. Život pochází pouze zase ze života.

Jakou představu máte o původu veškerého života na Zemi?

Vesmír je asymetrický a já jsem přesvědčen o tom, že život, jak jej známe, je přímým důsledkem této asymetrie nebo jejích nepřímých dopadů.

Měl jste na cestě k takovému poznatku k dispozici nějakou literaturu?

Literaturu? Jediná láhev vína obsahuje více filozofi e než všechny knihy světa. A jinak – často přezkoumávejte své priority a dejte pozor, aby Bůh byl vždy na prvním místě.

To zase nezní dvakrát vědecky.

Věda postupuje postupným zodpovídáním řady stále podrobnějších otázek, které zasahují stále hlouběji do podstaty přírodních jevů. Ale naši potomci se budou jednoho dne smát té vznešené hlouposti moderní materialistické filozofie. Já, když pracuji u sebe v laboratoři, se modlím.
 

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní