Loterie v Babylonu. Co ovlivňuje rozhodování soudců
Díky mladému právníkovi Jakubu Drápalovi víme, že na soudci záleží: K pětiletému trestu může přísný soudce přidat až rok a půl, kdežto ten hodný rok a půl ubere.
Na zahradě v pražských Hodkovičkách je krásně. Na stromech zpívají ptáci, svítí slunce a za plotem na pískovišti si hraje dítě. Jakub Drápal si dopředu rozmyslí každou větu – ať už se bavíme o tom, jak pauza na oběd ovlivňuje rozhodování izraelských soudců, jak efektivně trestat drobné zlodějíčky, nebo že české trestní politice chybí jednotná koncepce. Zároveň si ale nemá problém kvůli fotografovi zaskákat na trampolíně.
Jakubu Drápalovi je 30 let, v Praze vystudoval práva, na Cambridgi kriminologii a v březnu obhájil pozoruhodnou disertační práci, která analyzuje ukládání trestů v Česku. Zpracoval kvůli tomu neuvěřitelně rozsáhlý soubor dat – záznamy o rozsudcích všech jednotlivých soudců za posledních 11 let. Víme tak třeba to, že zkušení soudci ukládají v průměru jiné tresty než soudci nezkušení: Osvobodí víc lidí, ovšem z těch zbylých jich skončí víc ve vězení. Naopak počasí – ačkoli jistá americká studie došla k právě opačnému závěru – nemá na rozhodování pražských soudců prakticky žádný vliv.
Každý recidivista ví, že existují hodní a přísní soudci. Jak jsou rozdíly v ukládání trestů objektivně velké?
Rozdíly jde měřit různými způsoby. Jeden z nich spočívá v tom, že dáte skupině soudců vyřešit stejný modelový případ. Další možností je využití statistických dat ministerstva spravedlnosti, jaké rozsudky jednotliví soudci opravdu ukládají. V obou případech jde do značné míry o zjednodušení, ale ty rozdíly mezi jednotlivými soudci jsou poměrně velké.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
