Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
To, co nás příští rok v ekonomice čeká, bude nejspíš dost obtížné, dlouhé a rozhodně ne bezbolestné.
Záplava předpovědí vývoje ekonomiky v příštím roce procházející všemi médii je letos možná trochu překvapivě až novoročně optimistická. Analytici, ale i ministerstvo financí či ČNB vesměs očekávají mělkou a krátkou recesi, ve které už nejspíš nyní jsme, ale která do dvou kvartálů odezní a vrátíme se k mírnému růstu. Přitom ke konci roku se tempo růstu cen propadne meziročně k pěti procentům a nezaměstnanost má vzrůst jen kosmeticky.
To je jistě v tomto současném slzavém údolí pozitivní zpráva. Otázkou je, zda to, co vypadlo z ekonomických modelů, opravdu klapne. Dovolíme si být trochu pesimističtější.
Především vypořádat se s dvacetiprocentní inflací jen mělkou a krátkou recesí by byl fakt majstrštyk, který by zasloužil hlubokou poklonu. Zdá se ale pravděpodobnější, že buď bude propad ekonomiky a růst nezaměstnanosti mnohem výraznější a klesne inflace, nebo si užijeme mělkou recesi střídanou jen neznatelným růstem při dlouhodobé vysoké inflaci na dvouciferných hodnotách.
Podle posledních čísel a mezinárodního srovnání se zdá, že zdražování potravin i dalšího průmyslového zboží i služeb se v posledních měsících odehrává už nad rámec zdražených energií. Inflace se už v očekávání podniků evidentně silně zahnízdila i kvůli nevýraznému postupu ČNB. A bez podstatného poklesu ochoty lidí nakupovat inflace brzdit nebude.
Zda bude dosavadní pokles reálných mezd bez citelného růstu nezaměstnanosti stačit na změnu chování spotřebitelů, tak jak si myslí naši centrální bankéři, uvidíme teprve v prvních měsících příštího roku.
Pokud by ale lidé skutečně přestali utrácet, ceny opravdu rychle zpomalí, ale bude to mít samozřejmě dopad na hospodářský růst, protože domácí poptávka je už řadu let dominantním tahounem ekonomiky.
Exportní výkon to nespraví, protože světová ekonomika také brzdí, a navíc nadhodnocená koruna exportu nepomáhá. Propad české ekonomiky by tak byl jistě vyšší než v desetinách procenta, jak nyní předvídá většina ekonomů.
Pokud ale spotřebitelé zůstanou optimističtí, zůstane s námi i inflace. S ní vysoké úrokové sazby a podnikatelská nejistota brzdící investice. Takže recese pak musí vycházet jako mělká, ale rozhodně ne krátká. To je typicky stagflační scénář, který se pořád jeví jako velmi pravděpodobný.
Takový scénář může ještě zesílit faktor dlouhodobých strukturálních změn, které si vynucuje nový normál cenové úrovně energií, jenž není dán válkou na Ukrajině, ale dekarbonizačními regulacemi.
V evropských zemích s násobnými cenami energií oproti USA či Asii nemůže dlouhodobě fungovat velká část současného průmyslu. Odchod toho energeticky nejnáročnějšího už začal a v příštím roce začneme teprve tušit rozsah tohoto problému.
A nejde jen o ceny energií. Nucený přechod na elektromobilitu se nesporně začne projevovat na produkci automobilek. Mladoboleslavští odboráři už mluví o propouštění až dvanácti tisíc lidí. A ty slibované výhonky nových technologií, s nimiž budeme dobývat svět a dále udržitelně bohatnout, evidentně zatím nikde neraší a ani se k tomu nechystají.
To, co nás čeká, bude nejspíš dost obtížné, dlouhé a rozhodně ne bezbolestné.
