Lionel Dunsterville: Rovnost je slovo pro Evropany

Když přišla první světová válka, byl plukovník Dunsterville (1865–1946) de facto na penzi a veřejnost jej znala především jako teenagerského hrdinu školních pamětí Rudyarda Kiplinga Stopka a spol. O čtyři roky později z něj byl generál a hrdina, který Britům zachránil strategicky důležité osmanské Baku. Minulý týden jej ve vzpomínce na konec války zpovídala rubrika Tardis

Lionel Dunsterville: Rovnost je slovo pro Evropany
Profimedia.cz

Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Rudyard Kipling zvěčnil váš společný pobyt na internátní střední škole ve Westward Ho! Byly poměry skutečně tak drsné, jak je Stopka a spol. popisuje?

Bylo nás tam asi 200, většina proto, že je jiné instituce neshledaly ke studiu žádoucími. Kipling byl výjimka – byl na škole díky moudrosti svých rodičů. Šikana byla všudypřítomná a já jako nejmenší kluk jsem byl snadnou kořistí; tamní život v neustálém napětí mě mnohému naučil. Kromě toho tam byly rákosky učitelů a prefektů; byl jsem neustále plný modřin. To zní vždycky hrozně, že? Ale já vím, že jelito zanechá i sebeslabší rána. Jsem si jistý, že ty, které jsem utržil, mi neublížily a nejspíš mi prokázaly dobrou službu.

Školní kousky, které Kipling popisuje, ale znějí pěkně divoce. Je to nadsázka za účelem posílení dramatického efektu?

Nejspíš ne. Starší ročníky měly takovou nevinnou zábavu, že dva chlapci protáhli nováčkovi podpažím kravatu a spouštěli ho z nejvyššího patra schodišťovou šachtou. Nebylo to bolestivé, ale pro začátečníka možná trochu denervující.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit