Vybrané články
z týdeníku The Economist

Libanon míří k prvnímu státnímu bankrotu v dějinách

Finanční injekce od MMF může jen přiživit masové protesty

Libanon míří k prvnímu státnímu bankrotu v dějinách
Libanon, ilustrační foto | Profimedia.cz

Libanonu se kdysi říkalo Švýcarsko Blízkého východu, protože nabízelo zasněžené hory i rozvinutý bankovní sektor. Dnes, kdy se jeho ekonomika potácí na pokraji kolapsu, připomíná spíš krizí zasažené Řecko.

Libanonské hospodářství vypadá tragicky už poměrně dlouho. Dluh veřejných rozpočtů dosáhl 87 miliard dolarů, tedy více než 150 procent HDP. Rozpočtový schodek činí v současnosti zhruba deset procent HDP a během následujících pěti lety by se měl vyšplhat na 15 procent. A devizové rezervy centrální banky, které by v současnosti vystačily sotva na dvanáct měsíců, pokud by se zpřetrhaly zahraniční úvěrové linky, rychle vysychají. Jedenadvacátého února snížily agentury Moody’s a S&P Libanonu rating. Světová banka, která obvykle nemívá sklon přehánět, nedávno varovala před „implozí“.

 

Investoři sázejí na státní bankrot. Minulý týden se cena dluhopisové tranše za 1,2 miliardy dolarů se splatností k 9. březnu propadla na 56 centů za dolar, čímž poslala anualizovaný výnos z tohoto cenného papíru na 1900 procent. Blíží se splatnost dalších účtů. V dubnu bude muset vláda v Bejrútu zaplatit 700 milionů dolarů, v červnu pak dalších 600. Forexoví obchodníci jsou nervózní, libanonská libra se na černém trhu prodává za 60 procent oficiálního kurzu. A nezdá se, že by se situace měla v dohledné době zlepšit. Libanonské pěti- a desetileté dluhopisy se obchodují za méně než polovinu své nominální hodnoty. V tuto chvíli je státní bankrot – něco, co Libanon dosud nezažil – nikoli otázkou „jestli“, ale „kdy“.

V úvahu ovšem připadá finanční pomoc. Dvacátého února přiletěl do Bejrútu tým expertů MMF, který má vládě radit, jak krizi zvládnout. Pomoc také přislíbilo několik zemí včetně Francie a Saúdské Arábie. Ale pokud Libanon požádá o finanční pomoc, bude téměř jistě muset přijmout určité podmínky, jako například zvýšení daní, odstranění daňových výjimek a zrušení dotací na elektřinu ve výši dvou miliard dolarů ročně. Už nyní probíhají po celé zemi protivládní demonstrace a taková opatření mohou situaci jen zhoršit.

 

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Můžeme si dovolit Green deal?
  • Vzpoura účastníků zájezdu
Objednat nyní