Lex covid: Může nám nějak pomoci?

Co všechno umožňuje takzvaný lex covid?

Lex covid: Může nám nějak pomoci?
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Jednou z odpovědí na výzvy pandemie koronaviru je takzvaný lex covid. Upravuje některá insolvenční opatření tak, aby ochránil firmy před bankrotem a zabránil obávanému dominovému efektu. Zákon zahrnuje opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru. Umožňuje účastníkům soudních řízení prominutí lhůt, ochranu podnikatelů před insolvencí a pomáhá i obchodním společnostem a družstvům. Pojďme si společně s advokáty Frank Bold projít, co všechno zákon umožňuje.

Ochrana při zmeškání lhůt v soudních řízeních

Účastníci soudních řízení mohou požádat o prominutí zmeškání lhůt v důsledku mimořádných opatření při epidemii, které jim znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon. Tím je například podání žaloby, podání odvolání, nebo i podání ústavní stížnosti. 

Ovšem pozor! Lhůty nejsou zmraženy plošně. Účastníci řízení musí sami aktivně zaslat v době zmeškaného úkonu také žádost o prominutí zmeškání, kde vysvětlí, že důvodem zmeškání byla mimořádná opatření proti epidemii. Je přitom nutné dodržet lhůtu podle druhu řízení od tří do 15 dnů od ukončení (nebo zrušení) mimořádných opatření.

Na prominutí zmeškání lhůty není právní nárok. Soudy proto budou posuzovat jednotlivé žádosti individuálně. Bude důležité, zda byla konkrétní osoba omezena v důsledku mimořádných opatření při epidemii do takové míry, že skutečně nemohla úkon učinit včas. Doporučujeme proto nespoléhat na benevolenci soudů, a raději zmeškaný úkon dodatečně učinit co nejdříve (např. elektronicky nebo poštou). 

Činnost obchodních korporací po dobu epidemie

Orgány právnických osob mohou fungovat i bez fyzické přítomnosti společníků či akcionářů, přestože tento postup nebyl upraven v jejich zakladatelském právním jednání. Valné hromady se tak mohou konat i na dálku, přestože to stanovy či společenské smlouvy vysloveně neupravují, což je praktické zejména u urgentních záležitostí.

Členům voleného orgánu právnické osoby (například jednatelé s.r.o.), kterým uplyne funkční období za trvání mimořádného opatření, se prodlužuje funkční období o další tři měsíce po skončení mimořádných opatření. Pokud s tímto automatickým prodloužením funkčního období člen voleného orgánu nesouhlasí, je třeba, aby svůj nesouhlas doručil právnické osobě ještě před uplynutím konce funkčního období. Současně může volený orgán právnické osoby jmenovat náhradní členy do příštího zasedání, pokud počet jeho členů neklesl pod polovinu.

Lhůta k projednání účetních závěrek u kapitálových společností (s.r.o., a.s.) a družstev se také posunuje o další 3 měsíce po skončení mimořádných opatření. Pokud se tedy má konat zasedání orgánů jen za tímto účelem, není to nezbytné.

Výše uvedené výjimky platí za trvání mimořádných opatření při epidemii, nejdéle však do 31. 12. 2020. Pokud potřebujete poradit s konkrétním problémem v oblasti korporátního práva, můžete se obrátit na tým Frank Bold Advokáti.

Dočasné pozastavení výkonu některých exekucí

U tzv. mobiliárních exekucí a exekucí prodejem nemovitosti, kde má dlužník trvalý pobyt, se jejich výkon pozastavuje až do 30. 6. 2020, pokud s tím nebude sám dlužník souhlasit. Pozastavení exekucí ovšem neplatí pro pohledávky na výživném nebo na náhradu újmy způsobenou ublížením na zdraví a jinými úmyslnými trestnými činy.

Zastřešení výše úroku z prodlení dlužníků

Zákon zakazuje smluvní úrok z prodlení nad aktuální roční zákonnou sazbu úroku z prodlení. Aktuální úrok z prodlení (při prodlení od 1. 1. 2020) je stejně jako v roce 2019 ve výši 10 procent p.a. Pokud nedojde k další úpravě sazeb ze strany ČNB, bude zákonný úrok z prodlení při prodlení od 1. 7. 2020 ve výši 8,25 procenta p.a.

Omezení platí od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020, avšak pouze pro prodlení, které vzniklo za závazku uzavřeného před nabytím účinnosti tohoto zákona, a navíc se musí jednat o prodlení způsobené omezeními z mimořádných opatření.

Pomoc s insolvencí

Podnikatelé, kteří se dostali v důsledku mimořádných opatření do dluhů, na sebe nebudou muset dočasně podat insolvenční návrh. Budou tak muset učinit až 6 měsíců po skončení mimořádných opatření, nejpozději však do konce roku 2020. Stejně tak nebude brán zřetel na insolvenční návrhy věřitelů, a to až do 31. 8. 2020. Podmínkou však je, že podnikatelé nebyli v úpadku před vyhlášením nouzového stavu (tedy do 12. 3. 2020).

Co se týká probíhajících oddlužení, pak v případě schválení splátkového kalendáře do 30. 6. 2017 lze změnit výši splátek i bez svolání schůze věřitelů. U oddlužení schváleného do 31. 5. 2019 pak při nesplnění podstatné části splátkového kalendáře (souvisejícího s mimořádnými opatřeními) nehrozí dlužníkovi změna oddlužení na konkurz. Pokud dlužník prokáže, že mu mimořádná opatření znemožnila plnit splátky ve schválené výši, může insolvenční soud také přiznat osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny (i když nezajištění věřitelé obdrželi méně než 30 %, resp. 50 % jejich pohledávek). 

Dočasné přerušení reorganizace dluhu

V případě dosud nesplněných reorganizačních plánů schválených do vyhlášení nouzového stavu (tedy ke dni 12. 3. 2020) může dlužník plnění plánu dočasně přerušit, a to až 6 měsíců po skončení mimořádných opatření. Po tuto dobu nebude možné reorganizaci přeměnit v konkurz, což zajistí ochranu dlužníků, kteří jsou závislí na chodu svých podniků.

Podnikům má pomoci i mimořádné moratorium

Dalším opatřením pak je tzv. mimořádné moratorium, kdy podnikatelé, kteří se dostali v důsledku mimořádných opatření při epidemii do úpadku nebo hrozícího úpadku, mohou v době do 31. 8. 2020 podat u insolvenčního soudu návrh na mimořádné moratorium. Podmínkou je, že podnikatel nebyl v úpadku před vyhlášením nouzového stavu (12. 3. 2020). Za trvání mimořádného moratoria není možné prohlásit úpadek dlužníka, přičemž dodavatelé nebudou moci ukončit s dlužníkem smlouvy ani přerušit dodávky služeb, přestože je dlužník v prodlení se svým plněním. Dlužník je zároveň oprávněn hradit přednostně pohledávky vzniklé i po vyhlášení mimořádného moratoria, které jsou však potřebné pro zachování jeho provozu. Za trvání mimořádného moratoria pak může dlužník nadále pobírat veřejnou podporu (zejména dotace).

Autorem je právník z Frank Bold Advokáti.

Týdeník hrot

Objednat nyní