Letiště za všechny prachy

Berlín s mnohaletým zpožděním zprovoznil své skandály opředené letiště. Útrapy předraženého projektu však ještě nekončí

Letiště za všechny prachy
Engelbert Lütke Daldrup dokázal to, na čem mnozí před ním ztroskotali. Dokončením stavby však starosti šéfa letiště BER zdaleka nekončí. | Profimedia.cz

S vtipy na nedokončené berlínské letiště je to stejné jako s bonmoty Miloše Zemana. Zpočátku se jim mnozí smáli, neustálým opakováním však začaly být otravné. Stejně jako prezidentskému humoru ovšem ani „BER-Jokes“ není navzdory zprovoznění o předminulém víkendu ještě definitivně konec.

Na novém aeroportu, známém pod zkratkou BER, po 24 letech od začátku plánování, 14 letech stavby a devíti letech po původním termínu zprovoznění přistály přitom v sobotu první dva stroje Lufthansy a EasyJetu, a odstartoval tak regulérní provoz. Na průšvihy při stavbě by se časem zapomnělo, pokud by letiště bezproblémově sloužilo, jako tomu je třeba u pražského tunelu Blanka.

Prohlášení při slavnostním otevření však dávají tušit, že tomu tak nebude. Podle šéfa Lufthansy Carstena Spohra z Berlína žádný klíčový dopravní uzel nebude a šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup se nechal slyšet, že minulá sobota nebyl kdovíjaký historický den. To jsou od muže, který dokončil úkol, na kterém mnozí před ním pohořeli, dost neobvyklá slova.

Málo, nebo moc cestujících

Důvodem je, že v průběhu táhnoucí se stavby se realita letecké dopravy radikálně proměnila, a to hned dvakrát. Začněme netradičně od druhého důvodu: BER zahájilo provoz v průběhu největší krize letového provozu od druhé světové války. Koronavirus dopravu zcela umrtvil a do letošního srpna se počty cestujících ve městě smrskly na třetinu loňských čísel.

Vedení BER počítá, že pro začátek odbaví zhruba jen 15 tisíc cestujících denně místo 80 tisíc. Jen pro letošek se tak ztráta odhaduje na 260 milionů eur, pro příští rok to má být 360 milionů. Tyto peníze lze přičíst ke čtyřem miliardám eur, o které se oproti původním předpokladům zvýšily náklady na stavbu.

„V současné době letecká doprava velice obtížně obnovuje provoz a už teď je zřejmé, že to bude trvat nejméně do roku 2023, možná 2024, než se vrátíme na úroveň roku 2019,“ předpokládá přitom odborník na letectví Petr Kováč z poradenské společnosti EY.

Pro BER nicméně úbytek cestujících znamená jen opak extrému, do kterého by se dostalo, kdyby koronavirus nepřišel. Letiště bylo naplánováno pro potřeby roku 2012, tedy pro 22 milionů pasažérů ročně. V roce 2019 však stávající berlínská letiště Tegel a Schönefeld odbavila 35,65 milionu lidí. Obě letiště mají přitom nové terminály nahradit, a je tedy jasné, že jsou fatálně poddimenzované a potřeby německé metropole by neměly šanci uspokojit.

Konkurence pro Prahu

Faktem nicméně je, že v těžké době zahájilo v dojezdové vzdálenosti od českých hranic provoz další letiště, které tak může konkurovat Letišti Václava Havla. „Pro Prahu je důležité zachovat co nejlepší propojení do co nejvíce destinací. V tomto boji prakticky o každou linku by měly především pomoci bázované aerolinky -Smartwings, ČSA a Ryanair,“ míní Kováč.

Berlín by se měl stát důležitou základnou spíš pro zmíněné Lufthansu a EasyJet, Praha se tradičně o cestující přetahuje spíše s Drážďany, Mnichovem, případně Vídní. Podle šéfa pražského letiště Václava Řehoře dokáže Praha Berlínu v krátkodobém horizontu konkurovat. „Z dlouhodobého hlediska však bude pro zachování konkurenceschopnosti pražského letiště naprosto nezbytné, aby byly realizovány projekty dlouhodobého rozvoje Letiště Praha, které zahrnují výstavbu paralelní dráhy a rozšířeného terminálu 2,“ říká Řehoř. V opačném případě bude mít podle něj Praha problém nejen s Berlínem, ale i s Varšavou či Budapeští.

Vzhledem ke krizi si však netroufá nikdo předvídat, jakým směrem se situace v letecké dopravě bude ubírat. Je tak možné, že se nechvalně proslulé BER nakonec stane i pro Čechy vzdušnou branou do světa.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní