Zvykejme si. Lesních požárů bude kvůli klimatické změně přibývat, už březen byl rekordní

Podle Petra Čermáka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně by s tím vlastníci lesů měli počítat a do budoucna se v přiměřené míře zaměřit na některá preventivní opatření známá nyní například ze Středozemí. Na mysli má třeba pásy zpomalující šíření požáru, takzvané fuelbreaks, v místech nejvyššího rizika vzniku požáru. Lidé by se také měli vyvarovat nebezpečných aktivit, které ke vzniku požárů vedou.

Důkazem je letošní rok. Na jaře je obvykle větší riziko požárů, ale kupříkladu březen se dosavadním zkušenostem naprosto vymyká. Hasiči totiž vyráželi k více než 2200 požárům v přírodním prostředí, což je nejvyšší měsíční číslo v historii.

„Od roku 2016 se počet požárů v měsíci březnu pohybuje v průměru kolem tří set. Pouze v roce 2017 se počet těchto požárů více než zdvojnásobil, to hasiči zlikvidovali přes 750 těchto požárů,“ sdělila mluvčí Hasičského záchranného sboru Pavla Jakoubková. „V počtu požárů v přírodním prostředí letošnímu březnu nemůže konkurovat ani duben 2020, kdy hasiči zasahovali téměř 1600krát, ani duben 2019 s téměř 1400 událostmi.“

Klimatický dopad kůrovcové kalamity: z lesů uniká uhlík

Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení začaly české lesy oxid uhličitý kromě jeho ukládání také uvolňovat.

Kvůli kůrovcové kalamitě, rozpadu rozsáhlých lesních ploch a masivnímu kácení začaly české lesy oxid uhličitý kromě jeho ukládání také uvolňovat.

Při srovnání všech měsíců v roce se k březnovému počtu ani zdaleka nepřiblížily požáry v letních horkých měsících, kdy hasiči likvidují především ohně vznikající při žních. Například v srpnu 2018 to bylo více než 1400 požárů, v červenci 2019 zase více než 1100 požárů.

„Březen a duben jsou měsíce, kdy vegetačních požárů vzniká relativně hodně,“ sdělil Petr Čermák z Mendelovy univerzity. Hlavní komplikací je poměrně teplý a suchý průběh jara s větrnými dny, což jsou podle něho jevy, které se poslední dobou často opakují.

Čermák předpovídá, že přinejmenším někteří vlastníci lesů se budou v nejbližších letech muset novou situací zabývat. Kritická jsou místa, která rychle vysychají a kam chodí hodně lidí nebo sousedí s tábořištěm či chatovou osadou.

„Tam bude potřebné či nutné realizovat některá opatření, která u nás dosud používána nejsou a jsou známa ze zemí, kde jsou vegetační požáry velkým problémem. V našich podmínkách půjde spíše o pásy s úpravou charakteru a hustoty vegetace než o pásy s obnaženou půdou,“ konstatoval Čermák.

Jen hra na odpovědnost. Vysazování stromů neřeší současnou produkci uhlíku

Řada firem nebo zemí chce klimatické sliby splnit tím, že budou ve velkém vysazovat nové stromy. Tyto iniciativy ale nevyřeší současné problémy související s produkcí skleníkových plynů.

Řada firem nebo zemí chce klimatické sliby splnit tím, že budou ve velkém vysazovat nové stromy. Tyto iniciativy ale nevyřeší současné problémy související s produkcí skleníkových plynů.