Vybrané článkyz týdeníku The Economist
O Ukrajině lepší nemluvit. Proč jsou američtí republikáni a demokraté ve výjimečné shodě
Válka na Ukrajině je možná to jediné, na čem se američtí republikáni a demokraté shodnou. Konsenzus udržují tím, že o něm moc nemluví.
„Doslova celý svět je proti nám,“ postěžoval si na začátku května obranný expert Michail Chodarjonok v ruské státní televizi. A co víc, dodával, dokonce se na tom shodnou i obě americké politické strany: „Program o půjčce a pronájmu začne fungovat a odpor jediného senátora bude rychle zlomen.“
Trochu přeháněl. Pár hodin poté jedenáct z padesáti republikánských senátorů hlasovalo proti čtyřicetimiliardovému balíku vojenské pomoci Ukrajině. Ale jelikož všichni ostatní senátoři zvedli ruku pro, očekávalo se, že zákon Senátem snadno projde.
Něco podobného se v poslední době skutečně nedá říct o mnoha zákonech – tím méně o těch podobně významných. Když se k tomu přičtou zbraně za čtyři miliardy dolarů, které už Bidenova administrativa z amerických zbrojních skladů na Ukrajinu poslala, jedná se skutečně o mimořádnou věc.
Znamená to, že Amerika během pouhých tří měsíců zaslala na Ukrajinu víc vojenské pomoci než do Iráku či Afghánistánu za kterýkoli rok. Jeden vysoce postavený představitel Pentagonu to – nejspíš výstižně – označil za nejrychlejší dodávku vojenské pomoci v amerických dějinách.
Odráží to zásadní změnu v americkém hodnocení rizik. Představitelé administrativy, kteří opatrně mluvili o Putinově hrozbě jadernými zbraněmi, nad ní teď v podstatě jen mávnou rukou. Poukazují přitom na relativně střízlivou reakci Ruska na podporu NATO Ukrajincům, byť ta se postupně co do kvality i objemu zvyšuje.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
