Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

TikTok a zneužívané děti. Čínské sociální síti hrozí obrovské pokuty

Být nejvlivnější sociální sítí na světě s sebou nenese jen obrovské příjmy, ale očividně také velké potíže. Alespoň, pokud síť patří Číňanům. Kteří k osobním datům přistupují... jako Číňané. Po žalobách jednotlivých států USA se na TikTok vrhla Federální obchodní komise. Důvod? Ledabylé nakládání s daty dětí a mladistvých už prý překračuje všechny meze.

Být nejvlivnější sociální sítí na světě s sebou nenese jen obrovské příjmy, ale očividně také velké potíže. Alespoň, pokud síť patří Číňanům. Kteří k osobním datům přistupují... jako Číňané. Po žalobách jednotlivých států USA se na TikTok vrhla Federální obchodní komise. Důvod? Ledabylé nakládání s daty dětí a mladistvých už prý překračuje všechny meze.

Celý článek
0

Leninův poslední výstřel

Moskevský puč ze srpna 1991 vystrašil celý svět. Pokus o záchranu Sovětského svazu naštěstí během tří dnů zkrachoval.

Leninův poslední výstřel
Skupinka mladých Moskvanů se snaží 19. srpna 1991 zastavit tank jedoucí do centra města. | Profimedia.cz

Poslední voják sovětských okupačních vojsk zmizel z Československa na konci června 1991. Neuplynuly ani dva měsíce a ráno 19. srpna začaly z Moskvy chodit strach nahánějící zprávy: moci se chopil Státní výbor pro výjimečný stav, sovětský prezident Michail Gorbačov je izolovaný na Krymu a do centra Moskvy se valí tanky.

Krátce poté zveřejnil výbor, v jehož čele stáli iniciátoři puče - šéf KGB Vladimir Krjučkov, sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov a ministr vnitra Boris Pugo -, prohlášení, ve kterém sice chyběla komunistická rétorika, zato bylo plné nacionální a velmocenské nostalgie, s níž o desetiletí později tak skvěle uspěl Putin. Stálo v něm, že se země nachází „v temné a kritické hodině“, že Gorbačovova reforma „uvázla na mrtvém bodě“ a vláda „ztratila důvěru lidu“.

Člověk se z něj dozvěděl také o hroutícím se impériu, „extremistických silách“ trhajících Sovětský svaz zevnitř a ztrátě velmocenské role a důstojnosti: „Ještě včera byl sovětský občan v zahraničí uznáván jako představitel mocného a váženého státu. Nyní bývá považován za cizince druhé kategorie. Často jej provází pohrdání nebo soucit.“ Pučisté tvrdili, že i jim jde o reformy a demokratizaci, ve skutečnosti se ale měly vrátit staré dobré sovětské časy: „Chceme obnovit právo, zákonnost a pořádek, ukončit krveprolití, vyhlásit nemilosrdnou válku kriminalitě.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit