Vybrané články
z týdeníku The Economist

Lekce z Fukušimy

Jaderná energetika je zbraň pro boj s klimatickou změnou. Musí se správně regulovat, ne zavrhnout.

Lekce z Fukušimy
ilustrace Vojtěch Velický

Je to deset let, co tsunami zpustošila severní část tichomořského pobřeží nejlidnatějšího japonského ostrova Honšú. Mohutná vlna a podmořské zemětřesení, které ji vyvolalo, byly nejsilnější, jaké kdy v oblasti zaznamenali. Vodní příval zabil téměř 20 tisíc lidí, zničil přes sto tisíc domů, obrátil naruby životy desítek milionů lidí. Přímé ekonomické škody se odhadují na více než 200 miliard dolarů; větší živelní pohromu svět nezažil. Mnoho lidí na celé planetě si však tuto událost spojuje s jednou jedinou věcí – s havárií jaderné elektrárny Fukušima Daiči.

Zemětřesení odřízlo elektrárnu od vnějších zdrojů elektřiny. Tsunami smetla protizáplavové hráze kolem elektrárny a voda zaplavila podzemní bunkry se záložními generátory – bylo to předvídatelné riziko, které laxní japonští regulátoři jaksi nepředvídali. Při výpadku chlazení se jaderné palivo v reaktorech začalo tavit, došlo k požáru, výbuchům a úniku znepokojivého množství radiace a pekelná radioaktivní louže začala prosakovat do betonových základů elektrárny.

Svět s hrůzou sledoval, co se bude dít. V Šanghaji a San Francisku mizely z regálů jódové tablety a sůl s jódem, jak se lidé sháněli po prevenci, kterou nepotřebovali. V Německu kancléřka Angela Merkelová, která dlouhé roky podporovala byznysové lídry proti mocné protijaderné lobby, nařídila uzavření jaderných elektráren. Čína pozastavila veškerou výstavbu nových jaderných reaktorů. Rázem se přestalo mluvit o „jaderné renesanci“ jakožto nástroji boje s klimatickou změnou.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit