Lékařům v ambulancích kvůli pandemii klesly příjmy o 66 procent

Lékařům v ambulancích kvůli pandemii klesly příjmy o 66 procent
ilustrační foto | Profimedia.cz

V letech 2009 až 2017 dostávali ambulantní specialisté na základě úhradových vyhlášek za stejné lékařské výkony méně peněz než ambulance v nemocnicích. Předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR (SAS) Zorjan Jojko vyčísluje takto nakumulovanou ztrátu během osmi let na cca 15 miliard korun. V průběhu pandemie jim klesly příjmy na jednu třetinu běžného provozu a ambulantní specialisté tak přišli téměř o 100 milionů. Situace byla dle SAS kritická a sdružení ji řešilo ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. 

Sdružení ambulantních specialistů podalo v říjnu 2017 stížnost k Evropské komisi pro zvýhodňování nemocnic, na výsledek řízení se stále čeká. SAS se sice podařilo konečně najít přijatelný konsenzus se současným vedením ministerstva zdravotnictví a v úhradové vyhlášce pro rok 2020 počítali v ambulancích s cca 8 procenty z rekordních více než 350 miliard korun celkového obratu zdravotního pojištění, následně ale přišla další těžká rána v podobě pandemie COVID-19. „Některé z 50 oborů, které sdružujeme, se například během dubna propadly až na 33 procent normálního stavu. Citelný propad se však týkal většiny oborů. Díky konstruktivnímu přístupu ministerstva zdravotnictví se nám daří na tuto dramatickou situaci alespoň trochu reagovat,“  říká Jojko. Celkový propad bodové produkce, podle které jsou ambulance finančně ohodnocovány, činil napříč odbornostmi za období od ledna do května 20 procent oproti rokům 2018 nebo 2019. 

Pro lepší představu, příjmy od zdravotních pojišťoven u ORL ambulancí měly za normálních okolností činit cca 180 tisíc korun. V dubnu letošního roku ale klesly až k 60 tisícům, protože pacienti raději zůstávali doma. U očních specialistů, kteří využívají velké množství techniky a celkově mají vysoké náklady, byl měsíční propad příjmů až 185 tisíc korun. Důležité je, že zatímco rapidně klesaly příjmy za (ne)vykonanou lékařskou činnost, tak právě náklady se prakticky nesnižovaly. Nájmy, energie a především platy zdravotních sester zůstávaly stejné. 

„Je pravda, že propad návštěvnosti pacientů byl u každého oboru jiný. Například u psychiatrie došlo jen k mírnému poklesu. Svoji roli v tom sehrávalo několik faktorů. Jednak to, jak blízký kontakt lékaře s pacientem je u daného lékařského vyšetření či zákroku nezbytný. Dále průměrný věk pacientů daného oboru, ale v neposlední řadě také věk lékařů. Negativně se na vytíženosti ambulancí podepsal také počáteční nedostatek ochranných pomůcek, což se zlepšilo až na konci března, kdy se do jejich nákupu a distribuce s pomocí sdružení zastupujících soukromé lékaře vložilo vedení ministerstva zdravotnictví,“ popisuje předseda SAS.  

Se zvládnutím nečekané a kritické situace pomohly ambulantním specialistům zdravotní pojišťovny tím, že jim během nouzového stavu navýšily bodovou hodnotu telefonické konzultace na úroveň cíleného vyšetření. Tedy z 38 bodů na většinou 360 bodů. To řadě oborů pomohlo, protože lékaři mohli svoje pacienty alespoň kontaktovat telefonicky, poskytovat jim takto konzultace a zjišťovat vývoj jejich zdravotního stavu, za což jim bylo pojišťovnami přiřknuto větší finanční ohodnocení. Samozřejmě ale byly obory, které tuto formu práce s pacienty využít nemohly. 

Jojko popsal ještě jeden zásadní aspekt: „Nutno také dodat, že pozitivní vliv na aktuální finanční situaci našich ambulancí měl fakt, že je nám lékařská péče proplácena každý měsíc formou záloh. Jejich výše je počítána z výkonnosti v roce 2018 a během nouzového stavu byla navýšena právě na úroveň plateb v roce 2018 bez ohledu na rozsahy námi poslaných výkazů.“ Jenže co mělo v době pandemie pozitivní efekt, mohlo by být v blízké budoucnosti pro ambulantní specialisty likvidační. Až by se totiž na jaře 2021 vyúčtoval letošní rok se všemi propady, musely by ambulance v řadě případů jednorázově vracet vysoké rozdíly mezi vyplacenými zálohami a uskutečněnými výkony.

Proto zahájilo Sdružení ambulantních specialistů jednání se zástupci ministerstva zdravotnictví a docílilo toho, že se díky tzv. kompenzační úhradové vyhlášce nemusejí ambulance obávat toho, že budou muset vracet příliš vysoké zálohy. „Ministerstvo po tvrdých, ale veskrze věcných jednáních uznalo pravdivost a relevanci námi předložených dat o propadech výkonnosti ambulantních specialistů. Varianta řešení, na které jsme se nakonec dohodli, zabrání krachu ambulancí,“ uzavírá Jojko s tím, že tato vize ale počítá s přijatelným vývojem pandemie do konce roku 2020. Tedy že už znovu nedojde k potřebě vyhlášení nouzového stavu a nedostatku ochranných pomůcek.

Týdeník hrot

  • Holding do nepohody
  • Ať učí, kdo umí
Objednat nyní