Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Dříve byly vstupenkou k dospělosti cigarety a alkohol, nyní jsou to energetické nápoje. Mladí v nich vidí cool věc, která je nakopne a cítí se po ní dobře.
České děti ve velkém tloustnou a rozhodně za to nemůže jenom nedostatek pohybu způsobený pandemií. Nemůže za to dokonce ani přejídání ve fastfoodových restauracích. Podle obezitologů k výrazném nárůstu počtu obézních náctiletých dětí v Česku silně přispívá pití energetických nápojů. Jejich prodej není nijak regulovaný, leckdy jsou levnější než balená voda, a hlavně – v partách jsou momentálně víc „cool“ než cigarety.
„Netušila jsem, že jde o takový problém. Měla jsem za to, že když se mohou každému prodávat v jakémkoli množství, nemohou být škodlivé. Časem ale můj čtrnáctiletý syn začal velmi výrazně přibírat na váze. Tloustl mi před očima. Do souvislosti s jeho častým popíjením energeťáků jsem si to dala, až když bylo pozdě,“ říká paní Hana, která na popud praktické lékařky začala se synem navštěvovat odborné obezitologické pracoviště v Praze. Právě zde se dozvěděla, že životospráva syna byla úplně špatná.
„Nic jsem netušila, protože jsem syna nějak pozorně nesledovala. Je už v pubertě, kamarádi mají přednost a jakýkoli můj zájem je pro něj otravný. Obezitoložka ale v rozhovoru zjistila, že syn denně vypil pět plechovek energetického nápoje. Dával si je ve škole během vyučování i odpoledne s kamarády. Lékařka důrazně doporučila, že je potřeba s pitím přestat. Hodně mě pak překvapilo, jak častým výkyvům nálad začal syn podléhat. Byl roztěkaný, naštvaný, někdy až agresivní. Dožadoval se nápoje. Choval se jako závislák na odvykačce,“ říká Hana, jejíž příběh s problematickým školákem pokračuje dodnes. „Uhlídat se to nedá. Může to koupit v každé večerce,“ říká žena. Plechovka energetického nápoje dnes v řetězcích stojí i pod deset korun. Často je tak levnější než balená voda.
Výrazného nárůstu konzumace energetických nápojů u dětí si začali všímat i lékaři. Do ambulancí obezitologů čím dál více docházejí děti, které energeťáky považují za plnohodnotnou součást pitného režimu. „A nejen to. Stala se z toho věc společenské prestiže v partách. Dříve byly vstupenkou k dospělosti cigarety, nyní jsou to energetické nápoje. Mladí v tom vidí cool věc, která je nakopne a cítí se po ní velmi dobře.
Není divu. Cukr v jejich mozku způsobuje libé pocity. Kofein a taurin mají stimulační funkci. To, co se u nás děje, je ale velmi závažný problém, který musíme řešit. Nesmíme zavírat oči před tím, že je u nás silně obezitogenní prostředí, do kterého se výrazně promítá i dostupnost levných, ale energeticky bohatých nápojů a jídel,“ říká Jan Boženský, předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti.
Boženský se kvůli tomu začátkem června účastnil i speciálního semináře určeného pro členy zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny. Poslanci se zde dozvěděli, že obézních dětí rapidně přibývá. Lékař prezentoval výsledky studie, která má v druhé polovině června vyjít v odborném časopise Pediatrie pro praxi a redakce Hrotu už ji má k dispozici. Autorský kolektiv pod vedením lékaře Bohuslava Procházky zjistil, že v roce 2021 byla nejhorší situace ve výskytu nadváhy a obezity u dětí ve věku jedenáct a třináct let, kdy normální hmotnost má pouze polovina chlapců a šedesát procent dívek. „Dokumentujeme významný a strmý nárůst počtu dětí s obezitou v posledních dvou letech, kdy došlo s ohledem na epidemickou situaci k závažným změnám převážně v pohybových aktivitách.
Tato změna s pokračující nevhodnou formou stravování se výrazně podílela na strmém nárůstu nadváhy a obezity ve všech sledovaných skupinách dětí a mladistvých,“ sdělují výzkumníci. V závěru uvádějí, že data a z nich vycházející zjištění by „se měla stát základem ke koordinovanému postupu všech, kteří se mohou či mají podílet na tvorbě životního stylu našich dětí“. Podle obezitologů by měl stát zvážit větší regulaci nejen energetických nápojů, ale obecně například všech limonád s velkým množstvím cukru.
Zákonodárce k tomu již dříve opakovaně vyzvala i spotřebitelská organizace dTest. „Naše organizace by uvítala obecná pravidla upravující podmínky, za jakých se mohou potraviny marketingově cílit na děti. Konkrétně u energetických nápojů bychom považovali za vhodné regulovat prodej alespoň těch, které jsou kvůli vysokému obsahu kofeinu nevhodné pro děti,“ říká ředitelka sdružení Eduarda Hekšová.
Prodej energetických nápojů ani reklamu na ně stát v současnosti nijak nereguluje. Platí pouze to, že pokud energetický nápoj obsahuje zvýšené množství kofeinu (legislativně je určeno jako vyšší než 150 miligramů na litr nápoje), musí jeho etiketa upozorňovat, že není vhodný pro děti. Množství cukru se v legislativě neřeší vůbec. „Energetické nápoje přitom vnímáme především jako zdroj přidaných cukrů v jídelníčku. Spotřebitelé by je proto podle aktuálních výživových doporučení měli omezit,“ podotýká Hekšová.
V minulosti již zákonodárci problematiku cukru a kofeinu v nápojích řešili několikrát. Kromě takzvané pamlskové vyhlášky, kterou v roce 2016 přijala tehdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD), však k žádným zásadním krokům nedošlo. Tato vyhláška zakázala ve školních bufetech prodávat nezdravé, tučné a sladké potraviny, což odborníci kvitovali. Děti si je však mohou koupit kdekoli jinde mimo školu.
Z poslaneckého semináře vyplynulo, že současná vládní reprezentace by mohla přijít se zásadnějšími opatřeními, třeba i na úrovni zákona regulujícího prodej nezdravých potravin dětem. Problému se chce věnovat poslanec a zdravotník Josef Flek (STAN), který si kvůli tomu nechává od Parlamentního institutu zpracovat analýzy současného stavu. „Řešíme věkovou hranici, dokdy by měl být prodej energetických nápojů nějak regulován. Od lékařů zatím padá nejčastěji věk šestnáct let. Zároveň chceme vědět, jaká je praxe v jiných státech. Na základě toho budeme chtít přijmout zákonné normy,“ uvedl vládní poslanec. V září chce k tématu pořádat další kulatý stůl, tentokrát určený i pro veřejnost.
Téma energetických nápojů však plánuje rozšířit. „Čím dál více se na mě obracejí rodiče, výchovní poradci a medicínští odborníci s tím, že dalšími negativními jevy jsou například snadná dostupnost a šířící se konzumace nikotinových sáčků. Zahrnu tento problém do našich legislativních úvah,“ řekl Hrotu poslanec s tím, že pro záměry shání podporu koaličních poslanců, ale obrátí se rovněž na opozici.
