Leccos se kecne

Šiřitele dezinformací a nepřátelské propagandy posílalo do vězení už „staré“ Rakousko a po něm Masarykova první republika. Máme to dělat taky?

Leccos se kecne
ilustrace | Vojtěch Velický

Hospodský Palivec byl známý sprosťák a jeho věta, že dal obraz císaře pána na půdu, protože na něj „sraly mouchy“, ho stála deset let vězení. Kolik dostali nešťastní pánové, které Švejk potkal na policejním ředitelství, netušíme, každopádně jejich provinění stála za to: první – bezprostředně po vraždě Františka Ferdinanda d’Este – prohlásil, že myšlenka atentátu je jednoduchá „jako Kolumbovo vejce“, druhý si nechal zahrát „Hej, Slované“ a třetí, když zabíjel žaludského krále trumfovou kulovou sedmou, prohlásil „sedum kulí jako v Sarajevu“.

Válka na Ukrajině trvá už tři měsíce, „velezrádných“ výroků za tu dobu padla spousta a policie začala prověřovat desítky lidí, kteří jsou kvůli podpoře ruské agrese podezřelí z toho, že se dopustili schvalování trestného činu (za to hrozí až rok vězení) nebo popírání, schvalování a ospravedlňování genocidy (až tři roky vězení). Máme tak třeba chlápka (nepřekvapivě činovníka SPD), který se na Facebooku pochlubil chlebíčky vyzdobenými „putlerovským“ písmenem Z a následně uspěl s obhajobou, že tak činil na počest své přítelkyně Zuzany. Dále pak bruntálského zastupitele (opět za SPD), jenž věří, že „borec“ Putin odzbrojí „ukrofašisty“, a navrhuje mu užití „vodíkové bomby menší tonáže“, pražskou učitelku, která dětem doporučuje „nezávislá média, třeba Protiproud“, tvrdí, že se na Ukrajině vlastně nic neděje, a pokud přece ano, tak si to Ukrajinci zaslouží, jelikož v Donbasu stahovali Rusy „zaživa z kůže“, a nakonec samozřejmě pološílenou molekulární genetičku, jež vyzývá k modlitbám za Putina, protože prý na Ukrajině „roztřískal a rozbombardoval“ neexistující laboratoře chystající bakteriologickou válku.

Nedělejme si iluze. Všichni výše zmínění výtečníci na rozdíl od Haškových postaviček moc dobře věděli, co dělají. Stejně si ale nad jejich případy musíme položit důležitou otázku: Jak se má demokracie chovat v ohrožení a nakolik může suspendovat občanské svobody, zavést cenzuru a trestat ty, kteří ji ohrožují? Zkusme se kvůli nalezení odpovědi nejdřív podívat do minulosti, pak tuto minulost porovnat s dneškem a nakonec najít paralely a rozdíly.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit