Vybrané články
z týdeníku The Economist

Latinská Amerika se jen hemží ruskými agenty. Mají tam klid na práci

Ruští agenti operují v Latinské Americe pod menším drobnohledem než v Evropě a USA. A řada latinskoamerických tajných služeb ruské machinace netečně přehlíží.

ilustrační foto | Shutterstock.com

Během posledních osmnácti měsíců byli v Evropě od Nizozemska před Norsko a Švédsko po Slovinsko odhaleni pravděpodobní ruští špioni. Řada z nich má cosi společného: vazbu na Ameriku. Zatýkání ukazuje, že Latinská Amerika zůstává, stejně jako tomu bylo za studené války, odrazovým můstkem pro ruské agenty, kteří vyrážejí slídit do Spojených států a do Evropy.

Tak například Victor Muller Ferreira, Brazilec, který v dubnu 2022 dorazil do Haagu jako stážista Mezinárodního trestního soudu, jen aby byl promptně deportován. Jednalo se údajně o Sergeje Vladimiroviče Čerkasova, „nelegála“ – člena tajných služeb operujícího pod falešnou identitou, a ne pod diplomatickým krytím – GRU, ruské vojenské výzvědné služby.

Ze stínů se vynořili další podezřelí. Norsko zatklo brazilského akademika Josého Assise Giammariu, který v říjnu téhož roku odpromoval na kanadské univerzitě. Ukázalo se, že jde o Michaila Mikušina, dalšího důstojníka GRU. V prosinci zatkli Slovinci Mariu Mayerovou a Ludwiga Gishe, argentinský pár, který ve skutečnosti tvořili členové SVR, ruské služby vnější rozvědky.

Revolver do ruky. Jak ruská diplomacie využívá vyhrožování a ozbrojené útoky

Vzorce chování zůstávají už 100 let stejné. Ovlivňování veřejného mínění, vyhrožování a ozbrojené útoky patřily do arzenálu ruské diplomacie už za první republiky

V lednu zmizel Gerhard Daniel Campos Wittich, rakouský Brazilec žijící v Rio de Janeiru. Šmirev, jak se skutečně jmenoval, se totiž potají oženil s příslušnicí GRU Irinou Šmirevovou, která vystupovala pod jménem Maria Tsallaová jako Mexičanka a žila v Athénách.

Prověřený model

Ruští agenti dlouho považovali Ameriku za dobré místo k vyprání, tedy k vytvoření falešné identity pro podobně hluboce utajené agenty. Konon Molody si v letech 1953 až 1961 v Británii vybudoval úspěšnou špionážní kariéru jako Gordon Lonsdale, údajný kanadský byznysmen. Když v roce 2010 identifikovaly Spojené státy tucet ilegálů, byl jeden z nich údajně v Peru narozený Uruguayec a čtyři další Kanaďané.

„Řadu let platila Kanada za místo, kam jste si jeli pro pas,“ popisuje Kevin Riehle z londýnské Brunelovy univerzity, který strávil většinu pracovní kariéry jako analytik americké kontrarozvědky FBI. Nejen že bylo snadné obstarat si tamější pas, navíc se s ním snadno cestovalo do Spojených států a do Evropy. Stephanie Carvinová z ottawské Carltonské univerzity k tomu dodává, že se v Kanadě navíc nevedou centralizované záznamy, takže si můžete snadno přisvojit identitu zesnulých kanadských miminek.

Do výbuchu ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti, 18 jich bude vyhoštěno

České bezpečnostní složky mají podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Z Česka bude kvůli tomu vyhoštěno 18 členů ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako agenti ruských tajných služeb.

Kanada byla později „přinucena“ posílit pasovou bezpečnost, zkomplikovat získávání falešných identit, čímž podle Riehleho přinutila Rusko, aby upřelo pozornost k jihu. To je možná důvod, proč „jsme dnes svědky tolika latinskoamerických ilegálů“. Přitažlivá je i vyšší míra korupce v zemích Latinské Ameriky. Čerkasov se pyšnil tím, že podplatil brazilského úředníka náhrdelníkem v hodnotě čtyř set dolarů, aby získal občanství, rodný list a řidičský průkaz – to vše, aniž by se čímkoli prokázal.

Latinská Amerika je atraktivní i pro špehy sídlící na ruské ambasádě – ve špionážním argotu rezidentuře. Oblast se totiž jen hemží Američany – a to nejen státními úředníky –, o jejichž aktivitách by měli Rusové rádi povědomí. „Je tu bohatá zásoba cílů,“ vysvětluje někdejší velitel latinskoamerických operací CIA Duyane Norman. Generál Glen VanHerck, šéf USNORTHCOM, poznamenal, že v Mexiku bylo loni víc členů GRU než v jakékoli jiné zemi světa.

Obě oči zavřené

Je také možné, že ruští agenti operují v Latinské Americe pod menším drobnohledem než v Evropě a ve Spojených státech. Podle Normana to tak před deseti dvaceti lety vypadalo proto, že tamější tajné služby byly, až na výjimky, špatně vybavené a naivní. Technologie zlepšila jejich schopnosti. Dokonce i menší a chudší agentury mohou podle Normana využívat veřejně dostupné nástroje k realizaci „slušně sofistikovaných kontrašpionážních operací“.

Americká CIA jako „šedá eminence“ války na Ukrajině? S bojem proti Rusům má bohaté zkušenosti

Americká tajná služba CIA má velký podíl na tom, že Ukrajinci byli na ruskou invazi dobře připraveni. Těžila přitom i z mnoha operací, které v dobách studené války proti Sovětskému svazu prováděla.

Nejspíš je však nevyužívají k tomu, aby vypudily ruské agenty. Řada latinskoamerických tajných služeb ruské machinace netečně přehlíží. Brazilská policie nakonec Čerkasovovy aktivity vyšetřovala a spolupracovala se Spojenými státy, kterým předala jeho elektronické vybavení. Vláda však odmítla americkou žádost o Rusovo vydání a zmírnila mu trest z patnácti na pět let. Argentinské a brazilské tajné služby jsou zpolitizované a zkušenější důstojníci bývají často s nástupem nové vlády vyměněni.

Z praktických a ideologických důvodu si žádná země nechce znepřátelit Rusko. Brazílie například odebírá přibližně pětinu veškerých hnojiv z Ruska, Argentina desetinu. Mnohé latinskoamerické vlády nesdílejí pohled Spojených států na Rusko jakožto geopolitického padoucha. Staronový brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že je za válku na Ukrajině „stejně zodpovědný jako Putin“.

Problém se může brzy zhoršit. Loni bylo z evropských ambasád vypovězeno více než šest set údajných ruských agentů. Mnozí z nich se už teď objevují v Latinské Americe.