Vybrané články
z týdeníku The Economist

Latina to odskáče

Pandemie se přesunula do Latinské Ameriky, odkud pochází více než třetina nových nakažených covidem-19.

Latina to odskáče
ilustrační foto | Shutterstock

Dá se říct, že protirasistické protesty, které otřásají Západem a zcela změnily téma diskuse, v jistém smyslu ukončily první etapu koronavirové pandemie. V Americe protestující zcela ignorovali nařízení o společenském distancování, a přesto klesl přírůstek nových potvrzených případů covidu-19 na polovinu oproti dubnovému maximu. Evropa zaznamenala třetinový pokles. Může přijít druhá vlna nákazy, ale prozatím se zdá, že to nejhorší pominulo.

Ve většině bohatého světa krize pomíjí a novým epicentrem pandemie se stává Latinská Amerika. Počet nových případů covidu-19 tam podle údajů Johns Hopkins University vystoupal na více než 40 tisíc denně, což znamená, že v této oblasti nemoc řádí ještě silněji než v Evropě a Severní Americe. V prvním červnovém týdnu pocházela z Latinské Ameriky více než třetina nových případů a přes dvě pětiny všech úmrtí na covid-19. Dalším ohniskem je jižní Asie (Indický subkontinent), kde se počet případů za poslední měsíc ztrojnásobil a pochází odtamtud zhruba desetina nových případů.

 

Tváří v tvář pandemické hrozbě zavedla naprostá většina západních zemí přísná karanténní opatření, zastavila své ekonomiky, nakázala lidem, aby zůstali doma, a posílala peníze těm, kteří se ocitli bez práce. Podařilo se tak zachránit mnoho životů, zabránit kolapsu nemocnic a připravit půdu pro návrat k normálu.

Takový postup nelze v Latinské Americe použít. Tamní vlády sice měly spoustu času zavést karanténu, a mnohé tak v první fázi skutečně učinily, ale opatření byla často slabá. Někdy to byl záměr. V ulicích mnoha mexických měst je stejně rušno jako obvykle, protože vláda sice uzavřela formálně ekonomiku, ale povzbuzovala „neformální“ pracovníky, kteří mnohdy přežívají ze dne na den, aby si dál vydělávali. Sociální podpora dělníků z uzavřených továren byla buď velmi slabá nebo vůbec žádná.

Vládní údaje mohou maskovat rozsah problému. Mexiko provádí v přepočtu na obyvatele stejně testů jako Bangladéš, přestože je šestkrát bohatší. Studie úmrtních oznámení z Mexico City naznačuje, že počet tamních úmrtí na covid-19 je třikrát vyšší než oficiálně uváděná čísla. Jiná studie, provedená v dubnu v Brazílii, která oficiálně hlásí 30 tisíc nových případů denně, uvádí, že počet nakažených by tam mohl být až sedmkrát vyšší, než vláda přiznává.

Scény, jaká se v dubnu odehrála v největším ekvádorském městě Guayaquilu, kde nemocnice odmítaly pacienty a těla zůstávala ležet na ulicích, se mohou opakovat i jinde. Přicházející jihoamerická zima může šíření covidu-19 ještě povzbudit. Navíc letos v Atlantiku začala rekordně rychle hurikánová sezona, která boj s nákazou ještě víc zkomplikuje. V Latinské Americe všichni uvidíme, jakou spoušť může covid-19 napáchat. Bude to připomínka, že v příběhu globální pandemie zbývá napsat ještě mnoho kapitol.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Let č. 666
  • Česku chybí řepka
  • Krizové letopisy
Objednat nyní