Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Ukrajině se nelíbí, že Francie posílá zbraně do Arménie, která s Kremlem udržuje velmi přátelské vztahy. Ukrajinská média upozornila na to, že si Jerevan objednal padesátku obrněných vozidel. Kyjev se obává, že část vojenských dodávek skončí v Rusku, které je použije ve válce.
Zbraně, jež mají sloužit Arménii v konfliktu s Ázerbájdžánem, mohou nakonec skončit na ukrajinské frontě. Alespoň tak to vidí ukrajinská vojenská rozvědka. Paříž totiž Jerevanu slíbila dodávky zbraní, jako jsou obrněné vozy nebo protiletadlový raketový systém Mistral.
Přitom jde o zbraňové systémy země NATO, jež by mohly skončit v ruských rukou. Paříž udržuje s Arménií dobré vztahy i díky početné arménské diaspoře, jež žije ve Francii.
Ukrajinská vojenská rozvědka se obává, že stejný typ zbraní, který Francie dodává na Ukrajinu, skončí také u ruských okupantů, což by pro ukrajinské obránce mohlo znamenat komplikace.
Vojenská spolupráce mezi Paříží a Jerevanem nabrala na intenzitě poté, co arménský ministr obrany Suren Papikyan loni v září navštívil Francii.
Americký časopis Global Security Review upozornil na „proarménskou rétoriku prezidenta Macrona“, jež povede k dohodě o protiletecké obraně a dodávkách systémů Mistral. Ty by měly dobře sloužit proti dronům, které dostává z Turecka Ázerbájdžán.
Že se Paříž snaží zvýšit vojenský vliv na Arménii, dokládá i to, že byla na francouzském velvyslanectví v Jerevanu zřízena vojenská mise s vojenským atašé.
Na druhou stranu stoupá kritika toho, že se Arménie, ale i další postsovětské země stávají stále častěji důležitými logistickými centry pro dodávky zboží, včetně vojenského materiálu, do Ruska. V posledních dnech se i Evropská komise snaží dohodnout s členskými zeměmi EU na dalším balíčku protiruských sankcí, který by Kremlu ztížil obcházení sankcí přes třetí země.
Také americký list The Washington Post napsal, že je třeba, aby Spojené státy s Evropskou unií lépe koordinovaly sankční politiku, aby Kreml nemohl i nadále financovat a vést válku, která trvá již více než patnáct měsíců.
