Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Podvodů v kyberprostoru přibývá, přičemž útočníci využívají stále dokonalejší a propracovanější metody. Obětí „kyberšmejdů“ se při troše nepozornosti může stát téměř kdokoli. Podle expertních odhadů ukradnou až miliardy korun.
Čtyřicátník Jiří není žádný internetový začátečník a dává si pozor, aby nenaletěl nějakým podvodníkům, kteří by se například po mailu snažili dostat k přístupovým údajům k jeho bankovnímu účtu. Přesto chybělo málo, aby se stal dalším ze stovek Čechů, kterým kybernetičtí podvodníci každý měsíc „vyluxují“ účet.
„Celý život si dávám na takové věci majzla a nakonec jsem naletěl jako malý kluk. Naštěstí mě zachránila banka,“ vzpomínal na nedávnou událost Jiří. Podvodníci na něho zaútočili prostřednictvím jeho inzerátu na internetu, kde nabízel ultrazvukový kartáček pro psy. Nenápadně ho přes komunikační síť WhatsApp tlačili k transakci, jejímž jediným cílem bylo dostat se přes údaje z platební karty k jeho účtu. Nakonec zasáhla banka, která včas identifikovala pokus o podvodný přesun peněz a kartu zablokovala.
Podobných internetových útoků na bankovní účty obyvatel rok od roku přibývá. Podle Jakuba Ptáčníka, experta na kybernetickou bezpečnost v bance Moneta, tomuto nárůstu napomohla koronavirová pandemie, kdy se mnozí lidé přesunuli do online prostředí. Internetoví podvodníci, kteří třeba sedí na druhém konci zeměkoule, využívají toho, že jsou „ukrytí za počítačem“ a mnozí zákazníci v kyberprostoru nejsou tak ostražití.
„Neuvědomují si, že na internetu nemusí být každý kamarád, chovají se někdy až příliš důvěřivě a lehkomyslně. Pro útočníky je pak až neuvěřitelně snadné se k penězům dostat,“ poznamenal Ptáčník. Proto ostatně útočníci často míří na důchodce. Na druhou stranu jsou některé podvody poměrně promyšlené a působí natolik důvěryhodně, že se nechá napálit i obezřetný uživatel internetu.
Že těchto podvodů přibývá, dokládá i policejní statistika. Do konce loňského října evidovali vyšetřovatelé bezmála 15,5 tisíce trestných činů spáchaných v kyberprostoru, zatímco za celý rok 2021 jich bylo 9518 a před deseti lety pouze 2195. Okradených jsou ve výsledku desetitisíce a podle České bankovní asociace připadá na jednoho poškozeného klienta škoda v průměru 161 500 korun.
„Měsíčně se na nás obracejí stovky klientů, kteří se stali terčem phishingových útoků, nicméně skutečné počty klientů, kteří byli měsíčně phishingovým útokům vystaveni, byly jistě násobně vyšší,“ uvedl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Mnozí z nich přitom nemají šanci, že by se jim peníze vrátily, byť se banky snaží své klienty ochránit.
Moneta například navázala spolupráci se zahraniční zpravodajskou službou, která se primárně zaměřuje na vyhledávání ukradených platebních prostředků na internetu. Její „agenti“ prohledávají pod falešnou identitou internet a mají také přístup do neveřejných částí informační dálnice, jako je například darknet. Pokud odhalí, že se některý z klientů Monety může stát cílem podvodníků, ihned to oznámí na příslušná místa.
Více se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
