Kvantum hořkosti. Microsoftem vedený tým stáhl průlomovou vědeckou studii

Microsoft chtěl být lídrem ve výzkumu kvantových počítačů. Autoři studie se nyní místo toho omluvili za „nedostatečnou vědeckou přísnost“.

Kvantum hořkosti. Microsoftem vedený tým stáhl průlomovou vědeckou studii
ilustrační foto | Shutterstock.com

V březnu 2018 publikoval prestižní vědecký časopis Nature studii, která slibovala možný budoucí průlom v konstrukci kvantových počítačů. Jejími autory byli fyzikové pracující pro obří technologickou společnost Microsoft a jejich kolegové z Technické univerzity v Delftu, které Microsoft dlouhodobě finančně podporoval. Po třech letech ovšem tým připustil, že chyboval, a studii stáhl. Pro dlouhodobé snahy Microsoftu prosadit se na poli kvantového počítání to je citelná rána.

Microsoft na rozdíl od jiných důležitých „kvantových“ hráčů (IBM, Google, D-Wave, IonQ…) vsadil ve svém výzkumu na Majoranovy fermiony, tedy na poněkud záhadné částice (samy sobě jsou antičásticemi), jejichž existenci předpověděl ve 30. letech minulého století geniální italský fyzik Ettore Majorana. Na nich založené kvantové počítače by měly být teoreticky mnohem odolnější vůči chybám, ovšem mělo to jednu zásadní chybu – reálnou existenci Majoranových fermionů dosud nikdo neprokázal. A právě to měl zmíněný článek z roku 2018 změnit. Popisoval totiž fyzikální jevy pozorované při experimentech, které by existenci Majoranových fermionů podporovaly.

Až na konec pelotonu

V textu, kterým autoři vzali původní studii zpět (časopis Nature vychází od roku 1869 a k něčemu takovému zatím došlo jen v 79 případech), je to popsáno zhruba takto. Jiní dva vědci, kteří se výzkumu neúčastnili, dostali k dispozici hrubé, nijak neupravované výsledky dotyčných experimentů a přišli „na několik nesrovnalostí“ mezi těmito surovými daty a čísly zveřejněnými v článku. Autoři proto zkontrolovali svůj původní výstup a dospěli k tomu, že v případě dvou grafů byla data „zbytečně opravována“, což studie výslovně nezmínila, a jeden graf byl nadto špatně označen. Nová kalibrace vstupních údajů navíc změnila výsledky tak, že se autoři rozhodli svoji původní studii stáhnout a omluvili se za „nedostatečnou vědeckou přísnost“. Dodejme nicméně, že nezávislý přezkum neodhalil úmyslné zkreslování dat.

Viceprezident Microsoftu Zulfi Alam označil na LinkedInu stažení článku za „skvělý případ fungujícího vědeckého procesu“. Má v tom nepochybně pravdu, zároveň to však nesporně je vážné vědecké selhání a pro Microsoft nebetyčná mrzutost. Co to pro firmu může znamenat, hezky vystihl technologický korespondent BBC Rorry Cellan-Jones. Microsoft podle něj zaostával ve výzkumu kvantového počítání za IBM a Googlem už dříve, byl však přesvědčen, že má v rukou – díky Majoranovým fermionům – „tajnou zbraň“. Odměna pro každého, kdo postaví v praxi využitelný kvantový počítač, je natolik vysoká, že Microsoft ze závodu neodstoupí ani po tomto aktuálním neúspěchu, podle Cellana-Jonese se však „za své rivaly propadl ještě hlouběji“.

Týdeník hrot

  • Testování ve školách je vládní trapas
  • Čím se liší konzervativec od liberála?
Objednat nyní