Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Ceny bydlení rostou v Česku druhou nejvyšší rychlostí v EU. Bydlíme však ve vlastním a kvalitně.
Bohatý Čech na rozdíl od chudého Němce žije v bytě, který sám vlastní. Byt sice není nijak obrovský, jeden a půl pokoje na osobu však zaručuje dostatek prostoru a přeplněním rozhodně netrpí. Bratři Slováci by mohli vyprávět. Především je však obydlí relativně pohodlné. Zatímco Rumuni musí na záchod na chodbu, Kypřanům zatéká střechou a Bulhaři nejsou schopni ani při nejlepší snaze pokoje vytopit, většinu Čechů nic z toho netrápí. Že náš domácí kotel nadprůměrně zatěžuje zplodinami okolí, je spíše starostí sousedů. Jedinou nepříjemností je rychle rostoucí účet.
Tak lze ve stručnosti shrnout obsáhlá data o tom, jak se bydlí v jednotlivých členských státech, která publikoval Eurostat. Evropský statistický úřad hodnotil bydlení Evropanů podle kvality, ekologičnosti a samozřejmě nákladů. To je jediná kategorie, ze které Česko nevychází příliš příznivě.
Ceny bytů, domů a výše nájmů v Česku totiž od roku 2015 vzrostly o 41,9 procenta, což je druhé nejvyšší číslo v celé EU a vysoce na průměrem. Více, o 70 procent, podražilo v daném časovém období bydlení jen Maďarům. Na opačném konci žebříčku je Itálie. Ta je také jedinou zemí, kde ceny bydlení klesaly.
V průměru vydají Češi za bydlení 26,4 procenta svých příjmů. I to je sice nad evropským průměrem, ovšem nijak zásadně a v nákladech jsou zahrnuty i ceny energií. Při troše zjednodušení lze říct, že větší podíl z výdělků platí většinou obyvatelé chladnějších zemí, zatímco směrem k jihu procento padá. Češi si zkrátka stejně jako Finové, Dánové nebo Slováci připlácejí kvůli geografické poloze a chladnějšímu podnebí.
Poměr bytů k rodinným domům je v Česku zhruba půl na půl, z dat nicméně vyplývá, že většina obyvatel evropských zemí preferuje spíše bydlení ve vlastním domečku. Vyloženě bytovými typy jsou Lotyši, největšími fanoušky venkova naopak Irové, kterých bydlí v rodinném domě 91,8 procenta.
Zajímavým údajem je podíl bytů a domů v osobním vlastnictví. Ten je totiž v celé Evropě nejnižší v bohatém Německu. Téměř polovina Němců si nemůže vlastní bydlení dovolit, a žije tak v nájmu. Oproti tomu 78,6 procenta Čechů bydlí ve vlastním. Češi tedy sice nemají okamžitě k dispozici tak vysokou hotovost jako západní sousedé, mnohem větší majetek však drží v nemovitostech.
Opravdovými nemovitostními magnáty jsou Rumuni, kteří vlastní svá obydlí z 95,8 procenta. Vlastnictví jde však v tomto případě evidentně na úkor kvality, 22,4 procenta tamních bytů má nevyhovující koupelnu nebo záchod, v Česku je toto číslo v podstatě nulové.
Téměř v polovině rumunských domácností je také nezdravě těsno. Přeplněností se však vyznačuje mnoho jiho- a východoevropských zemí s tradicí velkých rodin, jako je Řecko, Itálie, Polsko nebo Slovensko. U nás jde o 15 procent, což je ovšem pod průměrem, a pokud jde o počet lidí v domácnosti a počet místností, které má každý obyvatel k dispozici, nijak nevybočujeme.
Také energetická chudoba, kdy si obyvatelé nedokážou doma pořádně zatopit, je v Česku marginální problém. Střechou sice zatéká do 7,3 procenta tuzemských domů a bytů, ovšem i tento údaj je na chvostu žebříčku. Třeba Němce nebo Lucemburčany trápí problém netěsnících střech mnohem více, nehledě na třetinu domů s poškozeným krovem na Kypru.
Nad průměrem EU je i emisní intenzita tuzemských obydlí. Ovšem opět platí, že i zeleně smýšlející Němci či Nizozemci vyprodukují při vytápění svých domácností na hlavu více CO₂ než Češi. Sečteno a podtrženo, až na ty ceny se nám bydlí dobře.
