Dlouho se držel naděje, i když už mu prakticky žádná nezbývala. Socialista Bernie Sanders nejprve odmítal odstoupit z primárek Demokratické strany, než ho k tomu donutily okolnosti a obrovská propast mezi ním a Joem Bidenem. Nakonec protikandidáta podpořil, svým příznivcům však slíbil, že se bude snažit své často až revoluční myšlenky prosazovat i nadále.
Devětasedmdesátiletý senátor z Vermontu by chtěl být v případě Bidenova zvolení prezidentem přímo ve vládě – podle zdrojů webu Politico se snaží zajistit si post ministra práce. „Mohu potvrdit, že se snaží vymyslet, jak tu pozici – nebo něco podobného – získat,“ řekl webu jeden z nejmenovaných zdrojů. Sanders své snahy zatím nechce komentovat a vzkázal, že se v současné době soustřeďuje na to, aby byl Biden zvolen. Bývalý šéf jeho kampaně Faiz Shakir nicméně přiznal, že Sanders má v plánu tlačit na Bidena, aby do potenciální vlády začlenil „progresivní hlasy“.
Sanders je dlouhodobým zastáncem zvyšování minimální mzdy a mezi body jeho prezidentského programu byla i snadnější organizace v odborech – v případě svého zvolení chtěl počet odborářů zdvojnásobit. Kromě toho navrhoval například dramaticky vyšší zdanění velkých koncernů, vyvlastnění části akcií majitelů firem či nucené rozdělení největších amerických společností na menší. Podle jeho názoru by miliardáři vůbec neměli existovat.
Sandersovo vládní angažmá by tak znovu posílilo levicovou část Demokratické strany. Právě strach ze sílícího vlivu socialistů ale stál za tím, že Sanders nakonec v primárkách neuspěl. Umírněnější kandidáti se totiž v době, kdy Sanders jasně vedl, semkli za Bidenem a na jeho podporu z primárek odstoupili.
Biden si dal za cíl sjednotit Demokratickou stranu, aby nedopadl jako Hillary Clintonová, která to před čtyřmi roky nedokázala a i kvůli tomu tenkrát s Donaldem Trumpem prohrála. Aby toho docílil, snaží se bývalý viceprezident o co největší zapojení svých dřívějších soupeřů z primárek.
Na post potenciální viceprezidentky si Biden vybral Kamalu Harrisovou. Do svého poradního týmu pak zahrnul Elizabeth Warrenovou, kterou se Sandersem pojí progresivní názory. Podle zámořských médií by se i ona mohla stát členkou příští vlády, uvažuje se o ní jako o ministryni financí. Umírněnější Pete Buttigieg by zase mohl plnit roli velvyslance Spojených států v OSN.
Při sestavování budoucí vlády by se mohlo dostat například i na Susan Riceovou, která byla poradkyní pro národní bezpečnost za vlády Baracka Obamy. Pod Bidenem by jí připadlo ministerstvo zahraničí. Mezi další zajímavá jména patří například starosta Los Angeles Eric Garcetti či členka Sněmovny reprezentantů Karen Bassová.
Biden je podle průzkumů favoritem nadcházejících prezidentských voleb, které se v USA konají 3. listopadu. Podle nejnovějších odhadů se ale situace v tzv. swing states zamotává a Trumpovy šance se zvyšují.
