Vybrané články
z týdeníku The Economist

Kupování času

Na Evropu se valí vlna bankrotů. Nebude to pěkný pohled.

Kupování času

S evropskými bankrotáři se obvykle nezacházelo v rukavičkách. Slovo „bankrot“ má původ v banco rotto, praktice, ke které se uchylovali ve středověké Itálii. Když obchodník neuhradil dluhy, rozmlátili mu lavice, na kterých vystavoval zboží, čímž mu zabránili v dalším prodeji. Až do poloviny 19. století končili dlužníci ve zvláštních vězeních. Dnes jsou insolvenční řízení o poznání mírnější, ve většině evropských zemí však častěji končí likvidací firmy než její restrukturalizací.

Hlavím důvodem, proč evropské vlády mohutně dotují firmy, je obava z hromadných bankrotů a masového nárůstu nezaměstnanosti kvůli opatřením souvisejícím s pandemií covidu-19. „Žádný zdravý podnik by kvůli koronaviru neměl zkrachovat,“ slíbil v půlce března německý spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier, když oznamoval rozšíření úvěrových limitů, garance likvidity a půjčky pro německé firmy v hodnotě 750 miliard eur. Na konci března německá vláda odložila povinnost insolventních společností ohlásit svůj bankrot na konec září (a dost možná až na březen 2021), pokud prokážou, že se do potíží dostaly kvůli covidu-19. Stejné výjimky zavedly spolu s dalšími evropskými zeměmi také Francie a Španělsko.

Těmito mimořádnými opatřeními si evropské vlády kupují čas. Počet bankrotů ani nezaměstnanost zatím prudce nevzrostly. Podle Institutu pro ekonomický výzkum v Halle (IWH) nebylo v březnu a dubnu v Německu ohlášeno více insolvencí než ve stejné době vloni. Steffen Müller z IWH však říká, že záchranná opatření nejspíš vlnu bankrotů jen oddálila. Podle Müllera do konce letošního roku budou zlikvidováni hlavně „zombíci“. Obává se však, že by nemusely přežít ani zdravé společnosti.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit