Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Kolumbus šel najisto

O Americe psal už italský mnich ve 14. století, dávno předtím, než Kryštof Kolumbus vyplul z Evropy.

Kolumbus šel najisto
ilustrační foto | Profimedia.cz

Dlouho se ví, že Vikingové přepluli Atlantik dávno před Kryštofem Kolumbem. Jejich ságy vyprávějí o výpravách na pobřeží dnešní Kanady – do Hellulandu, za který vědci považují Baffinův ostrov nebo poloostrov Labrador, do Marklandu (Labrador nebo Newfoundland) a do Vinlandu (Newfoundland nebo území dál na jih). V roce 1960 byly na Newfoundlandu nalezeny pozůstatky vikinských obydlí.

Neměli jsme však žádné důkazy o tom, že by o existenci Ameriky slyšel kdokoli mimo severní Evropu, než v roce 1492 na západ vyplul Kolumbus. Až doteď. Vědecký časopis Terrae Incognitae otiskl studii, v níž Paolo Chiesa, profesor středověké latinské literatury z Milánské univerzity, uvádí, že se o novém světadílu už na začátku 14. století ve své knize zmínil jistý italský mnich. Profesor Chiesa v tomto místě odkládá vědeckou zdrženlivost, která jinak charakterizuje celou jeho monografii, a označuje zmínku o Marklandu (v latinizované podobě Marckalada) za „ohromující“.

Nalezené svědectví

V roce 2015 Chiesa objevil v soukromé sbírce v New Yorku jedinou známou kopii díla Cronica Universalis, které sepsal dominikánský mnich Galvano Fiamma mezi lety 1339 a 1345. Kniha původně patřila knihovně milánské baziliky svatého Ambrože.

V napoleonských dobách však byl klášter uzavřen a obsah jeho knihovny se rozptýlil po celém světě. Majitel Cronicy dovolil profesoru Chiesovi ofotografovat celou knihu a ten dal po návratu do Milána fotografie svým studentům, aby text přeložili. Ke konci projektu jedna ze studentek, Giulia Grecová, našla pasáž, v níž Galvano po popisech Islandu a Grónska napsal: „Dále západním směrem leží další země jménem Marckalada, kde žijí obři. V této zemi stojí domy z tak obrovských kamenných desek, že je nemohl postavit nikdo jiný než obři. Jsou tam také zelené stromy, zvířata a velké množství ptáků.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit