Vybrané články
z týdeníku The Economist

Krvavé peníze. Myanmar ničí armádní neschopnost

Ekonomický tlak nejspíš myanmarskou juntu nesvrhne, ale armádní neschopnost zemi spolehlivě zruinuje.

Krvavé peníze. Myanmar ničí armádní neschopnost
ilustrační foto | Profimedia.cz

Se zabíjením neozbrojených demonstrantů nemá myanmarská armáda nejmenší problém. Od 1. února, kdy jejich velitel provedl v zemi převrat, zabili vojáci přes 200 spoluobčanů. Mnozí z nich zemřeli kulkou odstřelovačů, když protestovali proti puči. Další pozabíjeli zcela náhodně, když drancovali čtvrtě, v nichž údajně měli žít příznivci protestujících. Obyvatelé prchají z rangúnské průmyslové čtvrti Hlaingthaya poté, co tam armáda mimořádně tvrdě odpověděla na sérii žhářských útoků v továrnách.

Demonstranti se nevzdávají. Minulý týden se přes kompletní odříznutí veškerých mobilních internetových služeb a vyhlášení stanného práva v částech Rangúnu a v Mandalaji, druhém největším myanmarském městě, dál protestovalo. Ale vzhledem k nesmiřitelnosti Tatmadaw, jak se barmské armádě říká, mnozí vkládají naděje spíš v mírnější formy odporu, které jsou k vidění zejména v supermarketech a menších obchodech po celé zemi. Lednice donedávna plné plechovek piva Maynmar Beer nyní zejí prázdnotou, protože firmu, která pivo vaří, částečně vlastní armáda. Lidé se vyhýbají i dalším výrobkům spjatým s Tatmadaw, mimo jiné oblíbené značce cigaret a velké mobilní telefonní síti. Tyto bojkoty spolu se stávkami úředníků, které narušují chod státu, se snaží odříznutím penězovodů donutit juntu k ústupu.

Zaseklá miliarda

Objevují se první známky toho, že vojákům docházejí peníze. Pár dní po převratu se myanmarská centrální banka pokusila převést domů miliardu dolarů, kterou má uloženou ve Federální rezervní bance v New Yorku. Americké úřady převod zablokovaly. Patnáctého února se vláda pokusila prodat pětileté státní dluhopisy v hodnotě 200 miliard kyatů (3,2 miliardy korun). Dostala jen jedinou nabídku za 1,7 miliardy kyatů s vyšším úrokem než obvykle.

Mezinárodní měnový fond odhaduje myanmarské devizové rezervy na miliardy dolarů, včetně zmiňované miliardy zaseklé v New Yorku. To vystačí na necelých pět měsíců dovozu. Myanmar nakupuje ze zahraničí téměř veškeré pohonné hmoty a stolní olej, abychom jmenovali jen dvě klíčové komodity. Ceny těchto produktů rychle stoupají a hodnota kyatu se propadá. Zahraniční investice, které přinášely do země tvrdou měnu, se uprostřed zmatků vytratily. Nedávné žhářské útoky mířily proti čínským firmám, což pravděpodobně odradí i zbývající investory, které příliš neznepokojuje počínání armády.

Odliv valut není jediným potenciálně slabým místem junty. Už před převratem a s ním souvisejícími hospodářskými problémy předpovídala Světová banka zemi na letošní rok rozpočtový schodek ve výši 8,1 procenta HDP. A hnutí občanské neposlušnosti od té doby v podstatě zastavilo celou ekonomiku. Armádou ovládaný konglomerát Myanma Economic Holdings Limited (MEHL) a jeden z hlavních terčů bojkotu je druhým největším plátcem daní v zemi. Jeho dceřiná společnost Myawaddy Bank je pátým největším. A soudě podle nezdařeného pokusu o vydání dluhopisů bude narůstající rozpočtový deficit čím dál těžší financovat.

Drogy, pašování i desátky

Pro každou normální vládu by tyto alarmující statistiky byly jasným signálem ke změně chování. Ale vojenská junta bohužel normální vláda není. Ví, že jí dál poplynou minimálně dolarové příjmy z exportu nerostných surovin, zejména ropy a plynu, které ve výsledku tvoří větší část státních příjmů než daňové odvody. Tatmadaw se navíc už dlouho podílí na nelegální těžbě a pašování drahokamů a dřeva z odlehlých částí země. Spekuluje se také o tom, že poskytuje ochranu drogovým gangům, které vyrábějí metamfetamin především v divokých myanmarských hraničních oblastech. Armáda se dokonce neštítí ani vydírání vlastních příslušníků. Vojáci, které v roce 2018 vyzpovídal Gerard McCarthy ze Singapurské národní univerzity, tvrdili, že dostali rozkaz nakoupit za desetinu až čtvrtinu platu podíly v MEHL. Junta je údajně schopna v případě potřeby touto cestou vybrat ještě větší peníze.

Myanmarská armáda si zřejmě nebude dělat příliš těžkou hlavu ani se zdecimováním národního hospodářství. Vzhledem k tomu, že se vojáci neštítí střílet do vlastních lidí, sotva se budou zdráhat omezit už tak chatrné veřejné služby. Nebo mohou přikázat centrální bance, aby natiskla peníze bez ohledu na následky inflace. Už nyní vesele vydělávají na zmatcích vyvolaných protesty. Zaměstnanec celního úřadu řekl místnímu časopisu Frontier, že kvůli bojkotům v poslední době v zemi jezdí už prakticky jen náklaďáky patřící konglomerátu MEHL. A ty si teď účtují 80 tisíc kyatů za jednu cestu, osmkrát tolik co obvykle.

Nemilosrdnost však není dokonalou náhražkou schopnosti. Je možné, že chaos dosáhne takových rozměrů, že armáda nedokáže udržet v chodu ani ty části hospodářství, na nichž jí záleží. Zdá se, že si je junta tohoto nebezpečí vědoma a že ji to trápí. Sestavila například výbor, který má najít cestu, jak snížit závislost země na dovozu pohonných hmot. Čím dál hlasitěji se začíná domáhat otevření mnoha bank, jejichž zaměstnanci na protest odmítají chodit do práce – zatím marně. Zhruba dvě stovky zaměstnanců centrální banky byly suspendovány, protože přestaly chodit do práce.

Není jisté, zda to všechno přiměje Tatmadaw změnit kurz, ale zcela jistě to silně poškodí myanmarskou ekonomiku. A to zase uškodí mnohem víc obyčejným Barmáncům než juntě a jejím příznivcům. A to jim připomene, proč – i když ponecháme stranou všudypřítomnou brutalitu – vládu vojáků tak nesnášejí: kdykoliv v minulosti byla Tatmadaw u moci, vždy přivedla zemi na buben.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní