Vybrané články
z týdeníku The Economist

Krvavé divadlo Elizabeth Holmesové

Začal soud se zakladatelkou startupu Theranos, kdysi oslavovanou mladou miliardářkou, dnes souzenou za podvod a zpronevěru.

Elizabeth Holmesová před začátkem soudního řízení | Profimedia.cz

Před soudní síní v San José se 31. srpna tísnil početný dav novinářů a zvědavců. Přilákalo je tam nejnovější dějství dramatického životního příběhu ženy, která byla kdysi přirovnávána ke Stevu Jobsovi a stala se nejmladší „selfmade“ miliardářkou na světě. Začal výběr poroty soudu s Elizabeth Holmesovou, bývalou generální ředitelkou startupu Theranos. Ten sliboval revoluci v krevních testech, ale v roce 2016 velkolepě zkolaboval poté, co média a regulátoři začali podrobněji zkoumat jeho nadsazená tvrzení.

Tyto případy obvykle rozhoduje jemný rozdíl mezi přeháněním a klamáním a také to, zda bylo ono klamání úmyslné. Před právními nuancemi však v tomto případě nejspíš dostanou přednost emoce. Bude se Holmesová hájit sama, i když by to mohl být při křížovém výslechu dost riskantní tah? Bude se hájit, že byla pod „pod nátlakem“ a „ovládána“ firemní dvojkou Rameshem „Sunnym“ Balwanim, s nímž v té době udržovala „abuzivní důvěrný partnerský vztah“, jak alespoň uvedl její právník v podání, jehož zveřejnění soudce před týdnem nařídil? Rameshe Balwaniho čeká soud až v lednu a tvrzení Holmesové odmítá.

Hledá se porota

Ze všeho nejdřív je tu však otázka, zda se vůbec v širokém okolí najde jediný nepředpojatý porotce. Zhruba polovina potenciálních kandidátů přiznala, že může být ovlivněna zpravodajstvím o tomto případu. Na tom není nic překvapivého. Příběh Holmesové, která založila Theranos v roce 2003 poté, co odešla z vysoké školy, působí jako epos o aroganci Silicon Valley. Vnesla do korporátního světa šarm a charisma, objevovala se na obálkách časopisů, které se rozplývaly nad jejími úspěchy. Neúnavným propagováním vyšroubovala v roce 2015 valuaci své firmy na devět miliard dolarů, než s veškerou parádou padla na dno. Investoři zcela ignorovali mizerné finanční výsledky i pochybnou kvalitu zařízení, které vyráběla, a nechávali se strhnout deklarovaným idealistickým cílem vyrábět levné, jednoduché a všeobecně dostupné krevní testy.

Nějakou dobu se zdálo, že si Theranos všechnu tu pozornost plně zaslouží. V roce 2015 označil Joe Biden, tehdejší americký viceprezident, Theranos za „laboratoř budoucnosti“. V představenstvu firmy seděli dva bývalí ministři zahraničí (George Shultz a Henry Kissinger), dva exministři obrany (James Mattis a William Perry), někdejší šéf federálního Centra pro kontrolu a prevenci nemocí William Foege a také David Boies, možná nejslavnější americký právník současnosti. Dvě obří americké společnosti – Safeway a Walgreens – souhlasily, že budou výrobky Holmesové distribuovat. Do ještě širšího povědomí se ovšem Theranos dostal po bleskovém krachu v roce 2016. Na Holmesovou se zaměřilo hned několik knih a televizních dokumentů.

Žaloba tvá tě vyléčí. Pacienti se stále více soudí o úhradu drahých léků

Ještě před pěti lety se pacienti s pojišťovnami o úhradu drahých nehrazených léků nesoudili. Nyní jsou takových případů desítky ročně a soudy rozhodují v jejich prospěch.

V současnosti navíc údajně vzniká televizní minisérie a film. ABC News obnoví populární podcast o Holmesové, který se zaměří na soud. Samotná fakta tohoto případu nemohou vysvětlit, proč je o něj takový zájem. Holmesová a Balwani jsou obviněni z toho, že lhali investorům, pacientům i lékařům o efektivitě svých testů. Rizikoví investoři ze Silicon Valley jsou ovšem zvyklí na přemrštěná tvrzení a bombastické plány, z nichž většina nikdy nespatří světlo světa. Také procentuální „úmrtnost“ startupů je vysoká, byť s většinou z nich se nepohřbí 700 milionů dolarů, které byly nainvestovány do Theranosu.

Pohroma pro podnikatelky

Příčinou rozruchu kolem Theranosu nejsou jenom peníze. Protože se jednalo o zdravotnickou firmu, a ne, řekněme, o softwarový podnik nebo poskytovatele coworkingových služeb, mohla mít jakákoli chyba katastrofální následky pro pacienty. Selhání Theranosu je navíc velkým zklamáním pro všechny ty, kdo v něm viděli důkaz, že věda může zlepšit životy obyčejných lidí. A konečně, případ rezonuje také proto, že se Elizabeth Holmesová stala ztělesněním úspěšné ženy ve světě ovládaném muži. Její selhání, tvrdí některé zakladatelky firem ze Silicon Valley, naopak ženám v byznysu ztížilo život. A bude to ještě zajímavější, pokud soud uzná Holmesovou vinnou a pošle ji do vězení, protože Holmesová v červenci porodila. Máme tu zaděláno na minisérii se skutečně srdceryvným závěrem.