Krize je jen utopena v penězích

Optimismus na burzách souvisí více s vládní pomocí než s reálným stavem ekonomiky, míní šéf investiční společnosti Amista Ondřej Horák. Varuje také před nadměrnou regulací fondů kvalifikovaných investorů.

Krize je jen utopena v penězích
Ondřej Horák | Hynek Glos

Fondy kvalifikovaných investorů (FKI) rychle přibývají. V první fázi byly využívány často pro potřeby českých miliardářů a velkých společností. Až po legislativních úpravách před sedmi lety nastal posun směrem k fondům otevřeným veřejnosti. Začaly sdružovat peníze zámožnějších Čechů a začaly za ně nakupovat perspektivní podniky, komerční nemovitosti, ale v některých případech i solární elektrárny, umělecká díla či dokonce archivní vína a lihoviny.

Rozvoj těchto fondů je za posledních sedm let těžko přehlédnutelný. V Česku podle posledních známých statistik působí 257 FKI s celkovou hodnotou majetku 193 miliard zainvestovaných korun. Mezi největší správce těchto fondů patří Amista investiční společnost. Dohlíží na 70 fondů, v nichž se nachází přes 57 miliard korun. Jak vysvětluje výkonný ředitel Amisty Ondřej Horák, zhruba polovina této sumy spadá do kategorie obhospodařovaných FKI. Druhou polovinu tvoří fondy, ve kterých Amista vypomáhá zakladatelům v roli administrátora. 

Zájem o FKI nezastavila ani současná ekonomická krize v důsledku epidemie čínské chřipky. Ale neznamená to, že všichni zúčastnění na tom vydělají. „Fondy a jejich investoři si zvykli na deset let růstu a je zapotřebí přiznat, že k investování patří i poklesy a propady. Brzy se ukáže, které fondy jsou úspěšné a které ne,“ říká Ondřej Horák v rozhovoru pro týdeník Hrot.

Čím to je, že se obor fondů kvalifikovaných investorů těší takovému rozmachu?

Fondy kvalifikovaných investorů si prošly poměrně složitým vývojem. Státní regulace původně neurčila směr, kterým se fondy měly rozvinout. Zásadním milníkem byl rok 2013, kdy byl schválen nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Ten umožnil vznik otevřených fondů, známých pod zkratkou SICAV. Právě tyto fondy zaujaly pevné místo vedle běžných podílových fondů přístupných i retailovým investorům. Zájemci si mohou vybírat z FKI založených bankami či nebankovními investičními společnostmi. Časté jsou i fondy individuálních zakladatelů z řad úspěšných investorů a podnikatelů. Nejvíc fondů vzniklo v letech 2015 až 2017, v posledních letech již sledujeme zpomalení. 

Možná už nevzniká tolik nových fondů, ale peníze od investorů do nich stále tečou...

Zájem o investice do fondů obecně roste, ale v porovnání se zahraničím zůstává stále ještě nízký. Rostoucí zájem souvisí se zvyšujícím se povědomím lidí o investičních možnostech a se zvyšujícím se blahobytem, ale ani fondům kvalifikovaných investorů se nemohou vyhnout problémy, které nastaly v reálné ekonomice. 

Dostáváme se k otázce, které se nelze vyhnout. Epidemie čínského koronaviru a její dopady na světovou i českou ekonomiku...

Koronavirus není první epidemií, která zasáhla kapitálové trhy. V minulých desetiletích je zasáhly epidemie nemocí SARS, MERS, ziky nebo eboly, ale je pravdou, že koronavirus zasáhl trhy nejvýrazněji a nejvíc globálně. Nejen trhy, silně zasáhl především hospodaření firem a států. Zajímavé je, že pokles kapitálových trhů z letošního března byl jen krátkodobý, došlo k relativně rychlému oživení. Nicméně je otázkou, co za tím oživením ve skutečnosti stojí. Jestli je za tím důvěra, že firmy situaci zvládnou, nebo spíš masivní podpůrná opatření ze strany vlád, které fungují jako steroidy – krátkodobě pomohou, ale dlouhodobě zatíží ekonomiky. 

Ke kterému názoru se přikláníte?

Obávám se, že do budoucnosti bychom se měli dívat s opatrností a postupovat uvážlivě. Je potřeba si zvyknout na zvýšené kolísání cen. Jak vidíme, epidemie nekončí a řada negativních efektů se teprve projeví. Současná situace jednoduše ve větší míře generuje hrozby i příležitosti. Příkladem může být nedávný pád akcií společnosti Nikola, kde se ukázalo, že se nejedná ani tak o zázračnou technologii jako o podvod. Ani v České republice se otřesům na kapitálovém trhu nevyhneme – viz ostře sledovaná kauza skupiny Arca Capital. Nemusí ale zůstat u jednoho případu.

Jaký dopad lze očekávat na individuální a kolektivní investování? Budou to zásadní, nebo jen kosmetické změny?

Dnes je příliš brzy na jasnou odpověď. Co se týče vzniku a zaměření jednotlivých fondů, tak se situace projeví až po nějaké době. Investoři se zřejmě budou vyhýbat oblasti cestování, ubytování a letecké dopravy, naopak jiné oblasti dostaly nový impulz. Sledujeme rozvoj v oblasti e-shopů, logistiky a IT aplikací, které usnadňují práci na dálku. Jiné dopady jsou překvapivější. Ve Spojených státech například roste zájem o pořízení domácích mazlíčků, což má pozitivní efekt na společnosti, které v tomto oboru podnikají.

Co říkáte na to, že některé americké technologické tituly – Tesla, Apple, Amazon, Facebook a další – rostou až do absurdně vysokých hodnot? Je to bublina, která časem splaskne?

Lidé cítí, že není normální, aby reálná ekonomika trpěla a některé akcie dál rostly. Za růstem amerických technologických akcií bych viděl dva převažující efekty. Zaprvé masivní státní podporu ekonomiky v době pandemie covidu, která se dlouhodobě musí projevit v nárůstu inflace. Současně nové aplikace, jako je často zmiňovaný Robinhood, přilákaly k investování do akcií miliony drobných zájemců. Ale i zde bude nakonec platit okřídlené rčení, že žádný strom neroste do nebe. 

Naopak na pražské burze pozorujeme spíše stagnaci, co se týče hodnoty hlavních akcií i objemu obchodů. Je naše burza atraktivní místo k investování peněz, nebo není?

Myslím, že bychom si měli vážit toho, že v Česku máme vlastní burzu cenných papírů. Je pravda, že počet obchodovaných titulů není v porovnání s okolními státy velký, ale pražská burza se úspěšně rozvíjí například v segmentu malých a středních podniků. Stát by měl ostatně více podporovat rozvoj kapitálového trhu, protože je v zájmu české ekonomiky, aby se burza udržela a rozvíjela. Tuto podporu ze strany vlády bohužel necítím. Zřejmě si neuvědomuje, že úspory českých občanů nemusejí nutně směřovat do amerických nebo západoevropských akcií, ale že mohou podpořit rozvoj domácích, českých společností.

Kde vlastně leží hranice, od níž bývá zájemce považován za kvalifikovaného investora? Je to jen otázka výše jeho majetku?

Má to dvě roviny. Investor musí být schopen porozumět statutu fondu a dalším dokumentům, ale musí mít především povědomí o oblasti, do níž fond investuje. Musí být srozuměn s očekávaným výnosem fondu, ale i s jeho riziky. Vedle toho jsou stanovena pravidla v zákoně, mezi něž patří investice v minimální výši 125 tisíc eur. Investovat lze také od jednoho milionu korun výše, ale v tom případě musí zájemce projít takzvaným testem vhodnosti. Správce fondu musí prověřit jeho ekonomické zázemí a zkušenosti.

Jak moc si fondy pro kvalifikované investory konkurují s běžnými podílovými fondy, které dnes nabízí svým klientům každá větší banka?

Fondy kvalifikovaných investorů nejsou protikladem fondů pro širší veřejnost. Naopak, oba typy fondů mohou být součástí portfolia stejného investora. Podle mých zkušeností se o FKI zajímají náročnější investoři, kteří hledají alternativní investiční strategii oproti nákupu veřejně obchodovaných cenných papírů. Prostřednictvím FKI lze investovat například do privátních podniků, start-upů nebo komerčních nemovitostí, navíc většina těchto fondů se zaměřuje na investice v Česku.

S jakými konkurenty se tedy FKI na trhu potýkají?

Fondy o své místo na trhu bojují s individuálními investicemi, mezi něž patří v Česku oblíbené investice do investičních bytů a pozemků, ale také přibývající emise dluhopisů. V oblasti FKI cítíme rostoucí přeregulovanost, která investorům nic pozitivního nepřinese. Přitom se na trhu objevují jiné investiční produkty, které regulátory nezajímají, a přitom se o jejich riziku dobře ví. 

Zřejmě narážíte na takzvané prašivé dluhopisy. Schvalování prospektu dluhopisů ze strany České národní banky nestačí?

Schválení podmínek emise ze strany ČNB, které se vydává za jakousi garanci kvality, je v podstatě jen administrativní proces. Není to žádná záruka konkrétního dluhopisu, ale mnohé investory to může zmást. Problém vidím i v tom, že investování nemá v Česku dostatečně dlouhou historii. Lidé teprve různé typy investičních produktů objevují a poznávají. Také ne vždy získají kvalitní a správné informace o nabízeném produktu. Stát by se měl zaměřil hlavně na edukaci občanů v oblasti finanční gramotnosti, a to ideálně už od základních škol. 

Úspěšné fondy kvalifikovaných investorů se svými výsledky rády pochlubí, takže o nich víme. Existují také neúspěšné fondy? Bude jich kvůli útlumu ekonomiky přibývat?

Fondy a jejich investoři si zvykli na deset let růstu a je zapotřebí přiznat, že k investování patří i poklesy a propady. Právě v této složité době se ukáže, které fondy jsou úspěšné a které ne. Za neúspěch považuji to, když fond nezíská od investorů potřebnou sumu peněz, protože je zkrátka nezaujme. Další fondy mohou ztroskotat ekonomicky na tom, že vsadí na nesprávné investiční příležitosti. Jako jeden z dopadů krize bych očekával také konsolidaci na straně FKI. Už s ohledem na rostoucí regulaci budou ve výhodě velké fondy oproti těm malým.

Kde leží hranice mezi velkými a malými fondy?

Na českém trhu zatím chybějí velké fondy, které by překonaly hranici deseti miliard korun ve správě. Za ty velké proto považujeme FKI, ve kterých se nacházejí řádově jednotky miliard korun. Menší fondy v řádu stovek milionů korun mohou mít problém koupit atraktivnější aktiva, ale také vstřebat negativní dopad neúspěšné investice a přibývající regulace.

V závěru října pravděpodobně skončí vládní moratorium pro splácení bankovních úvěrů. Nastane na konci roku vlna bankrotů a vynucených prodejů firem, na kterou se mnozí investiční dravci těší?

Je pravda, že řada investorů čeká na impulz v podobě pádu cen aktiv. Plošný pokles hodnoty aktiv bych ale neočekával, spíše to bude mít podobu korekce cen v některých oblastech podnikání. Je otázkou, do jaké míry vláda nastaví další opatření na podporu ekonomiky a firem. Takže výsledek lze v tuto chvíli obtížně předvídat.

Ondřej Horák (41)
• V oblasti správy fondů kvalifikovaných investorů se pohybuje již 13 let. Podílel se na zakládání prvních těchto fondů v Česku.
• Od roku 2015 je předsedou představenstva a výkonným ředitelem investiční společnosti Amista, která spravuje 70 fondů s aktivy přes 57 miliard korun.
• Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, specializaci na ekonomiku a management.
• Ve volném čase se věnuje tanci, sportu a motocyklům.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní