Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Stojíme na rozcestí a měli bychom si říci, kam bude Česko směřovat, říká Pavel Riegger.
Koronavirová krize postavila Česko na křižovatku. Pokud se rozhodne jen látat díry po škodách, za pár let bude stát úplně mimo. Sousední Německo, které je pro Česko klíčovým odběratelem, totiž investuje miliardy eur do IT technologií, elektrických a vodíkových pohonů či vývoje umělé inteligence. Pavel Riegger je vedoucím partnerem consultingu a transakčního poradenství společnosti EY ve střední Evropě. „Musíme vědět, co jim máme dodávat. Jestli to budou technologie na vodíkovou energii, nebo budeme vyrábět něco, co už nebudou potřebovat,“ zamýšlí se nad budoucností Česka.
Ta věc má opravdu dvě roviny, výši schodku a účel zadlužení. Tu druhou vnímám jako daleko důležitější. Výše schodku totiž ve srovnání s ostatními zeměmi není nijak ojedinělá. Za co ale peníze utratit, to je naprosto zásadní téma. My teď stojíme na rozcestí a měli bychom si říci, kam bude Česká republika strategicky směřovat. Podívejte se třeba na Německo. Krizi vzalo jako příležitost pro změnu celé struktury ekonomiky. Schválilo mimo jiných stimulů typu kurzarbeit či odložené daně také balík 130 miliard eur. To je třikrát více, než je český státní rozpočet. A řekli, že ty peníze půjdou na inovace. Myslí tím oblasti ochrany životního prostředí a podporu technologií budoucnosti. A to je to rozcestí. Padesát miliard z tohoto balíku půjde na vývoj kvantových počítačů, na vývoj umělé inteligence, podporu elektrických aut, na vodíkovou energii.
My se tu bavíme o šrotovném a divíme se, že ho Němci nezavedli, a tím nepomohli i lokálním firmám. Je tady velká otázka, jestli to vůbec zapadá do jejich nové struktury ekonomiky. Jestli už podpora tohoto starého světa není passé. Já myslím, že my jako Česko bychom měli Německo velmi pozorně sledovat. Nezapomínejme, že je pro nás nejvýznamnější obchodní partner. Musíme vědět, co jim máme dodávat. Jestli to budou technologie na vodíkovou energii, nebo budeme vyrábět něco, co už nebudou potřebovat.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
