Kreml může otevřít kohouty, Nord Stream 2 je hotový

Po letech zpoždění, miliardovém prodražení a ostrých transatlantických politických přestřelkách může po dně Baltského moře začít proudit plyn.

Kreml může otevřít kohouty, Nord Stream 2 je hotový
Nord Stream 2 | Profimedia.cz

Šlo to opravdu hodně pomalu, i na poměry stavitelů českých dálnic. Na vině přitom nebyly nějaké technologické zádrhely, ale ostřelování projektu z těch nejvyšších pater světové politiky. Plynovod Nord Stream 2, spojující stejně jako jeho starší verze Nord Stream Rusko s Německem, nebyl po chuti Donaldu Trumpovi ani Joeu Bidenovi, o vládách v Kyjevě, Varšavě a pobaltských zemích ani nemluvě.

Přesto šéf ruského plynového gigantu a akcionáře projektu Nord Stream 2 Alexej Miller v pátek ráno agentuře Tass oznámil, že je kontroverzní plynovod dokončen. Poslední trubka byla položena už v pondělí, v průběhu týdne se některé části ještě propojovaly. Tyto práce nyní skončily. Plyn z Narvské zátoky do stanice v německém Lubminu by měl začít proudit ještě letos. „Před koncem roku, během topné sezony, můžeme dodat skrze Nord Stream 2 na evropský trh první plyn,“ prohlásil Miller.

Ročně má jít až o 55 miliard kubíků, topit jím s největší pravděpodobností budou i Češi. Nemalá část plynu bude směřovat skrze plynovod Eugal na jih k českým hranicím. Přesto většina komodity zemí pouze proteče, koneckonců tuzemská spotřeba je vzhledem ke kapacitě plynovodu zanedbatelná. Česká vláda však věří, že tuzemský přepravce Net4Gas bude profitovat z tranzitních poplatků, což se v konečném důsledku může příznivě projevit i na koncových cenách plynu. 

Stavba plynovodu začala v roce 2018 a už o rok později byly dvě paralelní 1200 kilometrů dlouhé trubky téměř hotové. Pak se však práce zasekly na odporu USA, které uvalily na firmy podílející se na výstavbě sankce. Průtahy přinesla i jednání s Dánskem ohledně vedení potrubí kolem ostrova Bornholm. Američané se obávali oslabení Ukrajiny, pokud by Gazprom mohl dodávat do Evropy ještě větší množství plynu mimo její území. Kyjev je vedle toho závislý na poplatcích za transport a za Nord Stream 2 požaduje od Německa finanční a politické kompenzace. Faktem však také je, že ruský plyn je konkurencí pro plyn americký.

V Evropě naopak tlačilo plynovod především Německo, tamní firmy Uniper a Wintershall  Dea jsou finančními investory projektu, stejně jako francouzská Engie, nizozemský Shell a rakouské OMV. Berlín potřebuje ruský plyn, pokud chce dodržet svůj závazek na vypnutí jaderných a uhelných elektráren. Kvůli průtahům se náklady nakonec vyšplhaly na deset miliard eur.