Esej: Kremelské mýlení

Přiznáním, že se mýlil ve Vladimiru Putinovi, se Miloš Zeman zařadil k dalším významným českým politikům novodobé historie, kteří příliš pozdě poznali, že se kremelským vládcům nedá věřit.

Esej: Kremelské mýlení
ilustrace | Vojtěch Velický, týdeník HROT

Historie se opakuje. I když si to mnohdy odmítáme přiznat. A dokonce i když citát amerického filozofa a spisovatele španělského původu George Santayany „ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, ji opakovat“ pokládáme za otřepanou frázi. Existují totiž výroky – pronesené třemi různými českými politiky ve velmi odlišných dobách, vždy na adresu vládců Kremlu –, které jiný výklad než ten Santayanův nepřipouštějí.

První větu tohoto druhu pronesl československý prezident Edvard Beneš v březnu 1948, po osobní schůzce si ji zaznamenal historik Václav Černý. Bylo to krátce po komunistickém puči a jen pár dní po tragické smrti Jana Masaryka. Těžce nemocný a zcela zlomený Beneš vyjádřil svůj vztah k Moskvě a jejímu tehdejšímu vládci poměrně stručně, ale zcela jednoznačně: „Byl jsem podveden.“

O dvacet let později, v noci z 20. na 21. srpna 1968, začala na území Československa „bratrská pomoc spřátelených armád“ pod velením Sovětského svazu v čele s Leonidem Brežněvem. „Do poslední chvíle jsem opravdu nevěřil, že by sovětští vedoucí činitelé rozpoutali proti nám agresi. V tu noc jsem však pochopil, jak hluboce jsem se mýlil,“ řekl později šéf komunistické strany a vůdčí osobnost pražského jara Alexander Dubček.

Posuňme se o dalších 54 let dále, do 24. února 2022, kdy ruská armáda z rozhodnutí Vladimira Putina napadla Ukrajinu. Dlouholetý Putinův skalní obhájce Miloš Zeman řekl: „Před několika dny jsem řekl, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Přiznávám, že jsem se mýlil.“

Benešovo prozření

U všech tří politiků mělo (u Zemana ještě má) toto kremelské prozření zásadní dopad: jejich dlouhodobá strategie se najednou celá sesypala. Začněme u Edvarda Beneše. Mnichovská dohoda na konci září 1938 se pro něj stala osobním traumatem. Po vypuknutí války pak hledal pro Československo nové poválečné mezinárodní ukotvení, v jehož středu by nestály Francie nebo Británie.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit