Krach plynového pragmatismu
Nejistá budoucnost téměř hotového plynovodu Nord Stream 2 ukazuje limity čistě ekonomického přístupu k velkým energetickým projektům. Může se vymstít i Česku.
Loni koncem léta zbývalo dělníkům na staveništi na břehu Baltského moře v německém Lubminu dodělat jen pár drobností. Počítali, že za pár týdnů budou mít kompletně hotovo a ještě před koncem roku sem, do evropského zakončení plynovodu Nord Stream 2, přitečou první kubíky ruského zemního plynu.
O více než rok později je všechno jinak. Možnost, že dvěma 1300 kilometrů dlouhými trubkami za 12 miliard eur nepoteče nikdy nic, v posledních dnech značně vzrostla. Důvodem je pacient, který toho času leží ve vážném stavu v berlínském megašpitále Charité. Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl podle německých lékařů otráven, což Moskva vehementně popírá.
Více než čísla
Nejdříve pohrozil možnou odvetou za Navalného otravu skrze Nord Stream 2 spolkový ministr zahraničí Heiko Maas, později nezavrhla otázku možných sankcí ani Angela Merkelová. Bylo by „chybné cokoliv vyloučit,“ vzkázala skrze svého mluvčího. To je na poměry kancléřky velmi ostré vyjádření.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
