Koronavirus nakazil erár

České veřejné rozpočty byly dlouhodobě neudržitelné už před pandemií. Teď ale veřejné finance míří ke gigantickým dluhům.

Koronavirus nakazil erár
Ministryně financí Alena Schillerová | Václav Šlauf / MAFRA / Profimedia

Vysoké deficity rozpočtu nevadí, můžeme si je dovolit. V minulých letech jsme si vytvořili polštář. Těmito slovy obvykle vláda uklidňuje ekonomy, které znervózňuje dramaticky rostoucí tempo zadlužování českých veřejných financí způsobené koronakrizí. Realita je ale jiná.

České veřejné finance byly na cestě k budoucímu kolapsu už před čínskou chřipkou. Nyní se vyhlídky ještě zhoršují a kvůli skokovému zvýšení zadlužení se budoucí scénáře rýsují v temnějších barvách. Pokud by vlády se součanou strukturou veřejných financí nic nedělaly, dosáhl by za 50 let veřejný dluh bezmála 300 procent HDP. Vyplývá to z čerstvé zprávy o udržitelnosti veřejných financí Česka, kterou ve středu vydala Národní rozpočtová rada (NRR).

K prolomení takzvané dluhové brzdy, tedy limitu dluhu ve výši 55 procent HDP, pak může podle rady dojít již v roce 2043. To je o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019. Prolomení 55procentní hranice s sebou nese závažné důsledky. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. V praxi by to znamenalo buď nutnost razantně zvýšit daně, anebo seškrtat výdaje až na dřeň.

Rada označuje i hlavní problém aktuálního stavu veřejných financí: rozhazovačnost vlády v posledních dvou letech. „Dosavadní fiskální politika byla značně procyklická a navzdory příznivému vývoji si vláda masivní expanzí v letech 2018 a 2019 vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nepříznivých časech,“ píše se ve zprávě. Jedinou cestou, jak udržet výdaje a neškrtat, tak bude nárůst dluhů. Anebo zvýšení daní.

Aktuální prognóza NRR uvádí jako hlavní příčiny dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí především nepříznivý demografický vývoj. Kvůli němu budou v příštích desetiletích na jedné straně růst výdaje na stárnoucí populaci a na druhé straně budou klesat daňové příjmy od stále menšího počtu lidí v produktivním věku. Například penzistů má být podle demografické prognózy v roce 2058 více než 3,2 milionu. Na jednoho důchodce pak připadnou méně než dva lidé v aktivním věku.

Na výrazně rychlejším růstu zadlužení, než s jakým se počítalo ještě v minulé zprávě NRR, se ale také podepíše dražší obsluha závazků. Je jen otázkou času, kdy na masivní deficity plánované na letošní i příští rok zareagují také ratingové agentury a následně i banky. Jinými slovy, do budoucna nelze počítat s levnými půjčkami jako dnes, kdy u nejžádanějších českých dluhopisů úrokové sazby padají dokonce pod nulu.

Rada ve studii upozorňuje také na další nepříznivé dopady pandemie. Vedle přímých ekonomických efektů například v případě Česka znamenala také odsunutí řady důležitých reforem na pozdější časy. Typickým příkladem je penzijní reforma. Na dosažení shody na změně důchodového systému vláda kvůli čínské chřipce prakticky úplně rezignovala. Reálné je prý penze změnit až v příštím volebním období. Právě penze přitom budou nejdůležitější příčinou nerovnováhy veřejných financí v příštích desetiletích.

Nejdůležitějším faktorem je podle NRR rychlost reforem. „Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější,“ uzavírá zpráva NRR.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní