Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Agrofert projde krizí lépe než většina jiných firem. Pokud vyslyšíme hlasy volající po soběstačnosti, může ještě posílit.
Vir nás naučil, co je pro nás důležité. Potřebujeme zdraví, soběstačnost v potravinách a také si vzpomenout na zemědělce. Toto ponaučení si ze současné bezprecedentní krize způsobené čínskou chřipkou vzal premiér Andrej Babiš. Nebo to alespoň tvrdil v jednom z desítek rozhovorů, které poskytuje v posledních týdnech.
Premiérova slova jsou pozoruhodná z více důvodů.
Zaprvé, potravinářství a zemědělství patří mezi dva ze tří hlavních pilířů byznysu „bývalých“ firem Andreje Babiše z holdingu Agrofert. Tím třetím je chemický průmysl, konkrétně výroba hnojiv a příměsí do pohonných hmot. Díky tomu, že při budování Agrofertu Babiš vsadil na možná nemoderní, ale zato nepostradatelné obory, obstojí holding i během pandemie.
Za druhé, znovu se potvrzuje gigantický střet zájmů Andreje Babiše. Vzhledem k tomu, že vláda v posledních týdnech fakticky určovala, kdo smí a nesmí podnikat, premiér se několikrát ocitl v podezření, že nadržuje svým „bývalým“ firmám, a to zdaleka nejen těm zemědělským a potravinářským.
A zatřetí, Babiš se znovu přidal k hlasům volajícím po razantním zvýšení potravinové soběstačnosti. Pokud se o ni bude Česko pokoušet, zemědělská a potravinářská divize holdingu z krize vyjde ještě silnější, než je dosud.
Pandemie na nás dopadá stejně jako na všechny ostatní firmy v zemi, tvrdí mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Při bližším pohledu na fungování firem z holdingu je ale zjevné, že to není tak úplně pravda.
Zatímco mnoho průmyslových firem zavřelo provoz úplně a třeba podnikatelé v cestovním ruchu spadli s tržbami na nulu, z portfolia „bývalého“ premiérová holdingu dostalo plný zásah jen málo firem. Nejvíce utrpěl prodejce aut a zemědělské techniky Agrotec, který musel stejně jako autosalony zavřít. Špatně si kvůli závislosti na zahraniční klientele vedly také kliniky umělého oplodnění FutureLife z fondu Hartenberg Capital.
Naopak potravinářská výroba (tedy pekárny, mlékárny nebo masokombináty) podle Hanzelky pokračovaly téměř bez ztráty – na odbyt šlo jen méně nebaleného pečiva. Zato se ale už v únoru podařilo prodat takové množství mouky, jaké lidé neskupují ani před Vánocemi – mlýny Penamu nestíhaly uspokojovat poptávku lidí předzásobujících se na karanténu.
Zemědělské podniky Agrofertu sice stejně jako konkurence řešily nedostatek zahraničních dělníků, o výpadek dotací, na nichž je do značné míry jejich podnikatelský model postavený, se ale nemusejí obávat. Naopak – například v polovině dubna ministr zemědělství Miroslav Toman oznámil, že národní zemědělské dotace navýší z původních 3,8 miliardy na 4,4 miliardy korun.
Zoufat si nemusí ani chemičky. Jejich hlavní byznys je ve výrobě umělých hnojiv, tedy další nepostradatelné komoditě. Očekávat se nedá ani zrušení přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, což je další důležitý byznys Agrofertu.
K tomu se navíc naskytla možnost vyrábět speciální „pandemické“ zakázky – třeba dezinfekci nebo její jednotlivé složky. Ethanol Energy a Preol produkují dezinfence Anti-Covid stovky tisíc litrů. První várky firmy darovaly, nyní už jde o normální výdělečný byznys.
Trefou do černého byla i investice do společnosti Imunoglukan, spadající do portfolia Hartenberg Capital. Firma vyrábí vitamíny, po kterých je při zdravotní krizi pochopitelně obrovská poptávka. O polovinu si polepšil také výrobce rýžových chlebů Good Food sídlící v Polsku.
V krizi ale zároveň ještě výrazněji než v minulosti vyniká premiérův střet zájmů. Andrej Babiš v nouzovém stavu nejenže nastavuje pravidla, ale doslova určuje, kdo musí zavřít krám a kdo může dál fungovat. Často kvůli tomu vznikají spiklenecké teorie, které nejspíš ve skutečnosti mají daleko prozaičtější vysvětlení.
Když vláda zavře drtivou většinu obchodů, ale nechá otevřená květinářství, nejednoho člověka pochopitelně napadne otázka: Není to náhodou malá domů pro síť Flamengo z Babišových svěřenských fondů?
Konspirace se nabízejí, také když úřady zakážou testování na koronavirus soukromé laboratoři Tilia doktorky Soni Pekové. Ta umí testy o polovinu levněji než jiné laboratoře, například ty ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Nikdo se nemůže divit, když se lidé ptají: Neodstraňuje premiér levnější konkurenci, aby jeho laboratoře na testování vydělaly víc?
Tytéž spekulace vyvolal zásah celníků, kteří známému lihovarníkovi Martinu Žufánkovi zatrhli dobročinnou, neziskovou produkci dezinfekce. Žufánek ji vyráběl z vlastních zásob konzumního lihu a rozdával zadarmo. Nechtěli jej kvůli tomu celníci uklidit z cesty Preolu a Ethanol Energy, které prodávají Anti-Covid? ptali se novináři.
Pohoršení vyvolal i distributor spodního prádla Astratex, rovněž z portfolia Hartenbergu, který v době nedostatku roušek inzeroval sadu na jejich ušití – 69 korun za kus. Po tvrdé kritice, že rýžuje peníze na něčem, co správně měla lidem zajistit vláda, raději nabídku stáhl.
A konečně, pokud se vláda skutečně rozhodne z peněz daňových poplatníků zachraňovat údajně „národní“ České aerolinie, může se Babiš připravit na otázku: Nesouvisí to i s tím, že jedna z firem z fondu Hartenberg Capital, která se zabývá servisem letadel, má mezi klienty Travel Service?
Šéf fondu Hartenberg Capital Jozef Janov v rozhovoru pro Seznam podezření pohoršeně vyvracel. Květinářství podle něj zůstala otevřená kvůli pozůstalým, aby měli kde koupit květiny na pohřby. Tržby ale prodejnám spadly až o čtyři pětiny a prý by bylo výhodnější je zavřít a brát podporu od státu.
Testy na koronavirus zase podle něj zpočátku laboratoře FutureLife nedělaly, protože jednoduše neměly dostatek ochranných prostředků pro laboranty. Na zákazu pro Pekovou tak prý nemohly vydělat. O tom, že jeden zákazník z mnoha servisní firmy pro letecké společnosti stejně nezachrání, ani nemluvě.
Jakkoliv se ale může zdát Janovovi kritika nespravedlivá, s ohledem na čich Andreje Babiše na dotace a veřejné zakázky se podezřívavosti nemůže divit. Málokdo si umí představit, že premiér při rozhodování o tom, komu zrovna povolí znovu podnikat, nemyslí také na svůj „bývalý“ byznys.
Podezření z nahrávání svému podnikání se premiér nevyhne ani do budoucnosti. Během epidemie opět zesílily hlasy, které žádají větší soběstačnost Česka, a to především v oblasti potravin. Sám Andrej Babiš po ní volá dlouhodobě. Třeba loni v květnu na sněmu Agrární komory prohlásil, že by se měl každý stát zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele.
V Česku ale toto téma tlačí především lobby velkých agrárních a potravinářských firem. Naopak menší zemědělci proti tomu protestují. Je totiž jasné, jak by nakonec podobné pokusy skončily: podporou průmyslového zemědělství a velkovýroby potravin, nikoli malých farem a výrobců. A tedy dalším posílením Agrofertu.
