Korona v kerosinu

Ryanair nechce, aby vlády vydržovaly jeho konkurenci. Jaký to div.

Korona v kerosinu
Ryanair | Shutterstock.com

A takový to měl být pro Ryanair Group nadějný rok. Skupina, do níž patří kromě samotného Ryanairu ještě znovuoživený Buzz, Lauda Air a Air Malta, je počtem pasažérů s těsným náskokem největší – ovšem pouze na evropské obloze –, kdežto Lufthansa operuje globálně. Ryanair se těšil, jak využije své nákladové výhody a kapitálové síly, aby vyšel z očekávané konsolidace na trhu jako vítěz. 

Lufthansa jako opilý strýček

To ale bylo před koronavirem. Teď Ryanair bojuje o přežití a hlavně chce dohlédnout na to, aby zůstalo co nejméně přeživších mezi konkurencí. Proto šéf Ryanairu Michael O’Leary tak hlasitě protestuje proti tomu, co považuje za nedovolenou podporu, kterou vlády chtějí poskytovat „svým“ přepravcům. 

O’Learyho přirovnání Lufthansy k „opilému strýčkovi, který na konci veselky dojíždí po hostech skleničky“, případně „narkomanovi závislému na cracku“ se stává srozumitelným, když přihlédneme k příležitosti, kterou by krize bez vládních podpor pro Ryanair představovala. V ní nejrychleji odpadávají slabé kusy a ti silní si zatančí na jejich hrobě.

 

Finanční rok 2020 (skončil v březnu) pro něj dopadl dobře, byť samotný závěr byl poznamenán uzemněním flotily v druhé polovině března kvůli pandemii, což se promítlo do snížení zisku o 40 milionů eur a snížení přepravy o pět milionů pasažérů. 

Jim mimochodem v Ryanairu říkají „guests“, tedy hosté, což je zrovna v případě společnosti, která proslula tím, že nabízí nízké ceny výměnou za opravdu základní servis, poněkud nadnesený termín. Z pohledu ekonoma je ovšem její obchodní model, kdy si za rozumné peníze můžete připlatit doplňkové služby typu přednostního odbavení nebo rezervovat konkrétní sedadlo, jedním slovem elegantní.

Na poměry letecké branže je tak Ryanair na krizi solidně připravený. Z přiloženého grafu je nejdůležitější položka hotovost, jíž skupina Ryanairu koncem března disponovala. Meziročně se zvýšila o 613 milionů na 3,808 miliardy eur. Při tržbách necelých 8,5 miliardy eur a 60 milionech eur, které stojí uzemnění týdně, to znamená docela impresivní munici nachystanou na boj o konsolidaci. 

Ta není nikdy o ničem jiném, než že se odbourá přebytek kapacity, využijí všechny možnosti k tlaku na ořezání nákladů a ziskové marže stoupnou. Nikdo nemohl být na pochybách, že této šance využije O’Leary do mrtě. 

Bitva o udržení

Ryanair čerpá obdobu kurzarbeitu (stejně jako všichni ostatní), ale vadí mu veřejné podpory v podobě zaručených úvěrů či injekcí do kapitálu. Ty totiž znamenají, že tento příběh, z nějž měl Ryanair vyjít posílen, bude nahrazen bitvou o udržení dílu na zmenšujícím se koláči, který podle zprávy investorům bude znamenat cenovou válku, a udržování podnákladových cen ze strany podporovaných přepravců. 

Lufthansa si sáhne na devět miliard eur a nebude sama, seznam je dlouhý. Nepochybujte o tom, že Evropská komise to – nikoli bez podmínek – umožní. Michael O’Leary bude mít i nadále dobré důvody zuřit.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní