Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
V inflačním prostředí představují akcie stále jednu z nejlepších pojistek
Při psaní těchto řádků zasáhl autora pocit déjà vu. Loňským investičním výhledům vévodil strach investorů z reakce akciových trhů na stahování monetárních stimulů. Centrální banky však nakonec během většiny loňského roku kontinuálně zaplavovaly trh likviditou. Burziáni tak de facto dostali od centrálních bankéřů rok k dobru. Není divu, že akciové indexy překonávaly jeden historický rekord za druhým.
Letošním výhledům dominuje velmi obdobná obava – zvládnou burzy bez většího šoku zpřísnění měnové politiky? Jedno je v této fázi jisté. Brutální inflační tlaky již centrálním bankám další pokračování v extrémně uvolněné politice nedovolí.
O pohnutkách, které vedly představitele Fedu k dlouhodobému favorizování teze o přechodné inflaci, můžeme polemizovat. V průběhu listopadu a prosince však nastal zřetelný obrat. Fed v listopadu ohlásil tapering – tedy proces zeštíhlování dluhopisových nákupů. Na prosincovém zasedání tempo redukce nových nákupů zrychlil. První lednový týden vyvolaly mezi burziány pozdvižení zápisky z posledního loňského mítinku.
Z těch vyplývá, že se centrální bankéři přiklánějí k rychlejšímu růstu úroků. Trh aktuálně přisuzuje prvnímu „hiku“ v březnu asi devadesátiprocentní šanci. Nejvíce však investory vyděsila zpráva, že strážci měnové politiky uvažují o startu redukce bilance Fedu brzy po prvotním zvednutí úroků. Wall Street původně předpokládala jeho zahájení nejdříve na přelomu let 2022 a 2023, nyní se však jako reálnější jeví konec druhého nebo začátek třetího kvartálu.
Rozvaha Fedu se od počátku pandemie nafoukla více než dvojnásobně na aktuálních 8,8 bilionu dolarů, což logicky vyhnalo nahoru ceny aktiv. Nikoho nepřekvapí, že inverzní proces rizikovým aktivům příliš neprospěje. Otázkou však zůstává, k jak razantnímu snížení bilance monetární autority nakonec přistoupí. Trh aktuálně nevěří ani v citelné zvýšení úroků v příštích letech. Vzhledem k astronomickému zadlužení by totiž příliš rychlé utažení měnových podmínek spustilo destabilizaci finančního systému. Nicméně v současném inflačním prostředí nepřipadá pro Fed další setrvávání v silně akomodativním módu v úvahu.
V reakci na obrat centrální banky dochází k výprodejům akcií mladých technologických firem, jejichž hospodaření se nachází ve ztrátě, avšak ve vzdálené budoucnosti mají tyto společnosti potenciál generovat významné a rychle rostoucí zisky. Troufám si tvrdit, že korekce je v tomto segmentu do jisté míry prospěšná. Valuace některých mladých firem se nacházely v pásmu bubliny. Podle interních propočtů různých venture capital fondů měly růstové technologické akcie dosáhnout cen, které jsme viděli v roce 2021, až v roce 2025. A to pouze v případě, že dojde k naplnění nejoptimističtějších růstových scénářů. To dokonale ilustruje excesivní ocenění v růstových segmentech akciového trhu.
Zdaleka však neplatí, že by se měl investor obrátit k akciím zády. V inflačním prostředí představují stále jednu z nejlepších pojistek. Reálné výnosy vládních i bezpečných korporátních dluhopisů jsou záporné. Ve srovnání s jinými třídami aktiv nejsou akcie až tak markantně předražené. Na rozdíl od minulých let se však nedočkáme mohutného a plošného růstu napříč sektory. Vítězná odvětví je potřeba mnohem pečlivěji selektovat.
Letošek patří titulům, které v minulých letech citelně zasáhl covid. Vše nasvědčuje tomu, že postupující vakcinace nebo léky proti covidu povedou k postupné normalizaci v oblasti cestovního ruchu. Dařit by se mělo taktéž americkým bankám, a to zejména těm zaměřeným na klasické komerční bankovnictví. Vyšší sazby poženou nahoru i jejich čisté úrokové výnosy. Profitovat mohou i technologické firmy, nicméně ty velké ziskové, jejichž podnikání podporují strukturální trendy nastolené pandemií. Dařit se zřejmě nadále bude výrobcům čipů. Budování metaverza se neobejde právě bez mohutných investic do internetové infrastruktury.
Panické, masivní a plošné výprodeje tak na burzách ani letos nečekejte. Méně charitativní přístup centrálních bank však samozřejmě povede ke změně paradigmatu. Investory čeká návrat k tradičnímu analyzování životaschopnosti byznysu jednotlivých firem. Stavba vzdušných zámků a přehnaně optimistické powerpointové prezentace už mladým dynamickým společnostem k zajištění hvězdné výkonnosti nepostačí. Aby ospravedlnily euforická očekávání, musejí ukázat neméně euforická čísla. Určité vystřízlivění je z pohledu dlouhodobého správného fungování kapitálového trhu nezbytné.
Autor je portfolio manažer společnosti Cyrrus.
