OSN vytáhla proti zabijácké umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

50 milionů malým firmám. Skupina eRockets chce pomoci začínajícím e-shopům

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

Celý článek
0

Punk, zábava a hodně piv. Antoš je splněným snem, říká pivovarnice Grguričová

Ve znaku mají sice letopočet 1578, na historický pivovar si tu ale nehrajou. Antoš ze Slaného sází na moderní speciály a pestrobarevné etikety, které zaujmou na první pohled. A že pivovar vede žena? „Kvůli tomu jsem se ještě s despektem nesetkala,“ říká spolumajitelka Antoše Šárka Grguričová.

Ve znaku mají sice letopočet 1578, na historický pivovar si tu ale nehrajou. Antoš ze Slaného sází na moderní speciály a pestrobarevné etikety, které zaujmou na první pohled. A že pivovar vede žena? „Kvůli tomu jsem se ještě s despektem nesetkala,“ říká spolumajitelka Antoše Šárka Grguričová.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Konec socialistických experimentů. Řekové chtějí být normální evropská země

Syriza je mimo hru. Volby suverénně vyhrál úspěšný premiér z posledních let Kyriakos Mitsotakis

Konec socialistických experimentů. Řekové chtějí být normální evropská země
Kyriakos Mitsotakis | Shutterstock.com

Politického soupeře můžete porazit, můžete ho rozdrtit, anebo můžete udělat to, co provedl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis 21. května šéfovi ultralevicové Syrizy Alexisi Tsiprasovi. Syriza vládla Řecku mezi lety 2015 a 2019 v době, kdy Řecko málem zbankrotovalo a soustavně ohrožovalo stabilitu celé eurozóny. Potom se vlády ujal Mitsotakis. A teď řečtí voliči – obrovským rozdílem – dali najevo, že upřednostňují stabilitu a technokratické schopnosti před levičáckým divadlem.

Mitsotakis získal 41 procent hlasů a Syriza jen dvacet procent, což byl poměrně šok, protože předvolební průzkumy předvídaly rozdíl jen někde na úrovni šesti sedmi procent. Tsiprase i celou jeho partaj nyní čeká nejistá budoucnost. A Janis Varufakis, ministr financí s oholenou hlavou a typickou koženou bundou, který vyslal Syrizu do střetu s Bruselem, ale mezitím ji opustil a založil si vlastní stranu, úplně vypadl z parlamentu. Mitsotakis o pár křesel nedosáhl na celkovou většinu. Nechal se slyšet, že nestojí o vytvoření koaliční vlády, a nikdo jiný to nesvede.

Řeky tak brzy čekají další volby, pravděpodobně 25. června, a do té doby bude zemi řídit úřednická vláda. Ale Mitsotakis se určitě vrátí, protože další volby už proběhnou podle nového volebního systému, který dává největší straně, tedy velmi pravděpodobně jeho středopravicové Nové demokracii, velkou prémii padesáti bonusových křesel v třísetčlenném parlamentu.

Normální země

Mitsotakis si to zasloužil. Poslední čtyři roky vládl Řecku vesměs energicky a zdatně. Z covidu-19 i energetického šoku se řecká ekonomika vzpamatovala rychleji než mnoho jiných. Řecký růst loni dvojnásobně předčil průměr eurozóny a podle prognóz by si letos měla země vést ještě lépe.

Řecké státní dluhopisy se dnes obchodují na úrovni Investment Grade; spread mezi úrokem, který musejí platit u desetiletého bondu Řekové a Němci, je jen 1,4 procentního bodu. Na vrcholu krize v roce 2015 dosahovala tato hodnota 18,7 procentního bodu. Nezaměstnanost v zemi je při jedenácti procentech stále moc vysoká, ale meziroční inflace klesla na pouhá tři procenta. Z Řecka se zkrátka stala normální země, ne důvod k obavám. Kromě hospodářství si Mitsotakis vedl obstojně i v mezinárodní politice, když se mu povedlo zmírnit napětí ve vztazích s Tureckem, k čemuž výrazně napomohlo, když nechal v únoru rychle vypravit pomoc do zemětřesením zpustošeného jihovýchodního Turecka.

Tři škraloupy

To neznamená, že je všechno dokonalé. Mitsotakis má tři velké škraloupy, s nimiž se bude muset vypořádat, pokud skutečně znovu usedne v premiérském křesle. Prvním je nepěkná záležitost s telefonními odposlechy desítek politiků, novinářů a byznysmenů tajnými službami. Mitsotakisova vláda dosud tají, co se přesně stalo – skandál silně poškodil důvěru v jeho vládu a na tom se nic nezmění, dokud nezveřejní mnohem víc informací.

Druhý problém se týká častých zpráv, že řečtí pohraničníci mlátí a olupují migranty, kteří se snaží proniknout do země z Turecka. Jeho nacionalističtěji laděné příznivce to nejspíš moc netrápí, ale samotného Mitsotakise by to trápit mělo.

A zatřetí musí řecká vláda konečně něco udělat se zkostnatělými a místy zkorumpovanými veřejnými službami. Státní mizerie se názorně projevila v únoru při železničním neštěstí, při němž zahynulo 57 lidí a které odhalilo mizerné vybavení a bídné pracovní postupy. Byl to pochopitelně důsledek desítek let špatného hospodaření a správy, ale těžce poznamenal Mitsotakisovy volební vyhlídky (preference se mu podařilo včas zvýšit mimo jiné i proto, že volby o měsíc odložil).

Modernizace řeckého státu je běh na dlouhou trať a Mitsotakis bude mít ve druhém volebním období práce nad hlavu. Ale zjevně si ho zaslouží. 

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com