Konec plynové renesance

Rekordní ceny i drakonické podmínky Unie nabourávají český sen o energetice postavené na plynu a jádru

Konec plynové renesance
Kvůli vysoké poptávce Číny nebyla Evropa zásobovaná levným ruským plynem pro tankery s LNG dlouho atraktivní. Rekordní ceny trubkového plynu to změnily. | Profimedia.cz

Evropské komisi se podařilo dokonale převrátit oblíbené rčení o koze a vlkovi. Dle návrhu nové taxonomie, tedy podmínek, za kterých lze jadernou a plynovou energetiku považovat za nízkoemisní, je totiž koza sežraná a vlk zůstal hladový. Nejen drakonické unijní podmínky však vedly ke konci euforie, která v posledních měsících v Česku kolem zemního plynu vznikla a na kterou země ve svých energetických plánech – evidentně chybně – vsadila. Ukazuje se, že budoucnost pálení fosilní suroviny není zdaleka tak jistá, jak o tom mnozí ještě nedávno snili. A zdaleka za to nemůže jen Komise.

Ještě před rokem byla přitom situa­ce zcela odlišná. Plyn se prodával na určujícím uzlu v Nizozemsku za osmnáct eur za megawatthodinu. Výkyvy byly dlouhodobě minimální a změnu trendu prakticky nikdo neočekával. Vznikající plynovod Nord Stream 2 byl před dokončením, a byť od samého počátku bojoval se silným odporem ze strany USA či Polska, předpokládalo se, že se stavbu nakonec přece jen podaří dokončit.

Očekávání byla namístě, plynovod měl za sebou silného zastánce v podobě vlády v Berlíně. Jednak německé firmy investovaly do dvou podmořských trubek miliardy eur, zároveň Německo plyn z těžební oblasti Bovanenkovo na Jamalském poloostrově nutně potřebuje pro svůj plán na odstavení jaderných a uhelných elektráren.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit