Vybrané články
z týdeníku The Economist

Svět opět zbrojí. Co musí Západ udělat, aby se dokázal účinně bránit a přitom se nezruinoval?

Konec mírové dividendy: jestli chceme mír, musíme investovat do vlastní obrany

Svět opět zbrojí. Co musí Západ udělat, aby se dokázal účinně bránit a přitom se nezruinoval?
O moderní americkou stíhačku F-35 je mezi členy NATO zájem, ilustrační foto | Shutterstock.com

Svět zbrojí. Časy mírové dividendy, kterou jsme si užívali od konce studené války – a která umožnila přesměrovat spoustu prostředků z obranných rozpočtů na jiné věci –, končí. Místo nich přichází nová „válečná daň“.

Podle našich simulací by globální zbrojní výdaje mohly meziročně vzrůst o 200 až 700 miliard dolarů, tedy o devět až 32 procent. Na vině jsou geopolitické problémy – zejména ruská invaze na Ukrajinu a čínské harašení zbraněmi kolem Tchaj-wanu.

Amerika a Čína soupeří o vojenskou dominanci v Asii. Evropské země se snaží dostát závazku vůči NATO a investovat do vlastní obrany alespoň dvě procenta HDP. Polsko se chce dokonce dostat na čtyři procenta a zdvojnásobení svých ozbrojených sil. Japonský obranný rozpočet má do roku 2027 narůst minimálně o dvě třetiny na třetí nejvyšší úroveň na světě. Austrálie vyvíjí ve spolupráci s USA a Británií drahé ponorky s jaderným pohonem.

Západním vládám se však nebudou peníze na zbraně shánět snadno. Musejí splácet úroky z dluhů a zvládat fiskální tlaky, jaké tu v 80. letech minulého století nebyly – například jsou nuceny postarat se o stárnoucí populaci nebo brzdit klimatickou změnu.

Stejně jako za studené války je tu také riziko, že peníze půjdou kvůli byrokracii a klientelismu na solidní, ale předražené vybavení. Jak tedy ve 20. letech 21. století pořídit nejkvalitnější možnou vojenskou techniku?

Dejte zbrojařům jistotu

Válka na Ukrajině poskytuje určitá vodítka. Prvořadým úkolem západních států je doplnit vypleněné arzenály a navýšit výrobu nábojů a raket. Válka spolyká obrovské množství munice. Ukrajinci vypálili zhruba tolik dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, kolik jich Američané vyrobí za rok. V případě války s Čínou o Tchaj-wan by Americe mohly dojít nepostradatelné protilodní střely už za několik dní. Navýšení výroby vyžaduje záruky pro zbrojní průmysl v podobě víceletých kontraktů a analýzu úzkých hrdel ve výrobním řetězci a jejich odstranění.

Státy by měly také inovovat své nákupní procesy a narušit zkostnatělé struktury v obranném průmyslu. Západní zbraně ukázaly na Ukrajině svou kvalitu a válka by se měla stát „bojovou laboratoří“ pro nové nápady. Vojenské nákupy jsou však stále zoufale pomalé a drahé. Noví hráči, zejména dynamické technologické firmy, by mohli ukončit oligopol velkých kontraktorů.

Výrobce satelitů SpaceX prolomil nadvládu velkých těžkopádných rivalů a snížil náklady na vyslání předmětů na oběžnou dráhu. Jeho soustava komunikačních družic Starlink se stala neocenitelným pomocníkem ukrajinským jednotek. Další firmy ze Silicon Valley pomáhají s fúzí a analýzou dat a vytvářením takzvaného „kill webu“ – sítě rozptýlených „senzorů“ a „střelců“, která je účinnější než jakákoli jednotlivá zbraň. Státy by měly vítat příliv rizikového kapitálu do experimentálních obranných startupů a smířit se s některými nevyhnutelnými nezdary.

Jeden trh, jedny standardy 

A konečně by západní státy měly vytvořit jednotný obranný trh, který by podpořil úspory z rozsahu a konkurenci. Součástí toho jsou všeobecně platné standardy, které může pomoci nastavit NATO. Se svou pestrou skládačkou darovaných zbraní Ukrajinci na vlastní kůži poznali, jak nekompatibilní západní vybavení je – britské tanky mají například hlavně s drážkovaným vývrtem, zatímco ty německé a americké s hladkým.

Americké tanky jezdí na benzin, evropské na naftu. Vzhledem k rostoucímu významu dat ve zbraňových systémech by také hodně pomohlo používání softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, který by umožňoval nasazení „plug and play“ techniky.

Pro vytvoření integrovaného zbrojního trhu je zapotřebí odolat protekcionismu. Evropa se dostala do zbytečných problémů – a zbytečně ztratila čas –, když se Francouzi loni pokoušeli vyloučit neevropské firmy z unijního projektu na dodávku milionu dělostřeleckých nábojů na Ukrajinu.

Dokonce i mocné Americe by prospěla větší spolupráce. Má jen jediného dodavatele raketových motorů pro mnoho raket – kdyby nakupovala od důvěryhodných spojenců, dramaticky by to zvýšilo odolnost jejího dodavatelského řetězce. V nebezpečnějším světě musejí liberální demokracie přijít na způsob, jak posílit svou obranu, přestože sílí tlak na zvyšování výdajů v jiných oblastech. Nejlepší metodou je podpora inovací, důsledná snaha o zvýšení efektivity a uplatňování úspor z rozsahu.

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com