Komentář: Starý volební systém je mrtev, ať žije nový!

Novela volebního zákona přinese poměrnější výsledky a omezí vydírací potenciál menších stran

Komentář: Starý volební systém je mrtev, ať žije nový!
Poslanecká sněmovna (ilustrační foto) | Profimedia.cz

Senát schválil novelu volebního zákona, která doplňuje „bílá“ místa vzniklá lednovým nálezem Ústavního soudu. Pokud novelu podepíše prezident republiky, což se všeobecně očekává (ale jisté to úplně není), vstoupí v účinnost 1. července. Od té chvíle tedy bude opět možné volit do dolní komory parlamentu. 

Ve zkratce řekněme, že je dobře, že starý volební systém je již minulostí. Měl hybridní účinky, bránil ve spolupráci stranám s podobnou orientací a kromě jiného se v roce 2006 zásadně podílel na patu, kterým odstartovaly ty největší trable polistopadové politiky. Potíže, které dosud neskončily a pořád  mohou vyústit do ještě daleko horších konců. 

Nový systém bude produkovat více poměrné volební výsledky než ten starý. Ale bude méně poměrný než volební systém před rokem 2000. A to je dobře, protože poměrnost je sice vtělena do české ústavy, ale nic se nemá přehánět. Dokonce ani poměrnost, o čemž nás může lehko přesvědčit pohled do některých tradičních západních demokracií na čele s Nizozemskem. Jistá bonifikace větších stran, které logicky musejí nést větší zodpovědnost než strany malé, je na místě. Je to obrana proti příliš velkému vydírání větších stran menšími. A zároveň pokyn k velkorysosti v přístupu větších k menším.

Situace potvrdila, jak je dobře, že máme dvoukomorový parlament a jak prozíraví byli tvůrci ústavy, kteří do ní vtělili rovnocennost obou komor při rozhodování o tak zásadních věcech, jako je právě volební systém. Pokud by o novém systému rozhodovala jen Poslanecká sněmovna, vypadal by úplně jinak. Byl by to systém šitý na míru populistům, kteří nemají skoro žádný program, ale za to mají silného vůdce. Každý volič by si tak mohl do obálky hodit svého Andreje nebo Tomia. Díky blokační většině opozičních stran v horní komoře nový systém zachovává kraje, různost i aspoň minimální zastoupení všech regionů. 

Přijetí novely v Senátu provázela velká diskuse o jednom z evergreenů. Někteří senátoři chtěli za každou cenu využít stávající volebně-systémové nouze k prosazení korespondenční volby pro krajany v zahraničí. V Senátu má myšlenka korespondenční volby jasnou většinu. Většina poslanců je naopak proti – především z ANO, SPD, KSČM a Trikolóry.  Senátoři dlouho diskutovali o tom, zda je čas dotlačit poslance k takovému ústupku. Padala i ostrá slova o farizejství a pokrytectví těch senátorů, kteří před takovým vydíráním poslanců varovali.

Nakonec zvítězil zdravý rozum. Diskuse o korespondenční volbě, která má svá pro, ale i dosti závažná proti, se tak odsouvá až na dobu po sněmovních volbách. A to je legitimní, protože o osudu tohoto návrhu mohou rozhodnout přímo voliči tím, pro koho budou hlasovat v příštích sněmovních volbách.

Nový volební systém je dílem nezbytného kompromisu. Ten je široký a zahrnuje poslance i senátory, jakkoli někteří senátoři – zejména z klubu STAN, a to v kontrastu s postojem svých kolegů poslanců – ruku pro nezvedli.

To je po letech nesmiřitelného boje všech proti všem docela nadějná zpráva. Novému systému dává šanci přežít větry případných povolebních změn. Navzdory vyhroceným souvislostem svého přijetí se tak paradoxně může stát stabilizačním prvkem celého politického systému. 

Týdeník hrot

  • Ze státního se nenajíš 
  • Jak si koupit partaj
Objednat nyní